Od jara až do podzimu…

….je pátek odpoledne sedáme do auta a vyrážíme někam na šutr… Brzy na jaře to byla vysočina Drátník, Čtyři palice, byl tam ještě sníh, ale nikomu to nevadilo. Jen bylo dobré přečíst si na infotabuli pár řádek o tom, že na nově osazené jištění bylo použito špatné lepidlo a tudíž nové borháky moc nedrží. Jindy jsme jeli zase do krasu na Kateřinský prst a na Holštejn. První prodloužený víkend a akce Čertovy skály… pro mnohé první lezení na písku a olezené konečky prstů – holt písek je písek, pak Slovensko, tam jsme zažili šok, když Janě Kůrové spadl na hlavu šutr ještě že měla helmu… taky sluníčko jsme užili i trošku zmokli. Umělá stěna a skalky u Trenčína – kytara, víno, zpěv…

Jedna z dalších akcí byl víkend na „Kozlovi“-taky písek a taky olezené prsty. Víkend před Tatrami jsme zajeli na slovenský Hrádok – i tam bylo pěkně. Následuje týden ve Vysokých Tatrách.

Už cestou tam bylo veselo, hlavně na slovenské dálnici. Cestování po slovenských silnicích v šesti lidech a veškerou bagáží, rafinovaný odjezd z parkoviště ve Starém Smokovci bez zaplacení….. Dobře vyšlo i počasí snad až na poslední den.

Několikrát jsme byli i v Ádru. Většinou bylo pěkné počasí. Dobrá parta takže bylo veselo. Potkali jsme i pár známých. Lezení v Ádru je trošku „ jiná liga“. Byli jsme i na „fesťáku“ a bylo to super, jen to počasí pěkně zlobilo a většinou pršelo. Po několika návštěvách Ádru jsme nemohli vynechat Prachov. V Prachově jsme taky něco málo polezli. Jen trošku zklamání z vysekaných stupů v jedné cestě. Párkrát jsme zajeli do Srbska je to nedaleko Karlštejna. Poprvé tam bylo asi 37 stupňů ve stínu. Pěkná oblast, cesta vedle cesty, od čtyřek po ?? Podruhé nám jeden „stařík“ ukázal jak se leze… Dobrá lezenice byla i v Praze (tuším že ta oblast se jmenuje Hlubočepy). Pěkné plotny (hned u vlakových kolejí), nad hlavou skoro každých třicet vteřin proletí letadlo, které jde na přistání na letiště v Ruzyni. Za zmínku jistě stojí i pěkná obsluha v místní hospodě.

Nesmí samozřejmě chybět ani víkend na Rabštejně. Někteří lezli celý den, takže první nedělní cestu jsme slaňovali v 00:04 hod. Ona to vlastně byla poslední cesta vylezená v sobotu. Taky jsme něco málo polezli v Rakousku –na „Palštajně“ a v oblasti Semmering. Snad jsem na žádnou letní akci nezapomněl. Počasí nám přálo, všude bezvadná parta lidí a votom to je…

Zdeněk K. (Zdenička)