Historie II

Rok 1970 byl rokem s velmi nízkou horolezeckou aktivitou. Z hodnotnějších výstupů ve Vysokých Tatrách byly vylezeny Obrovský kout na Kežmarský štít (Kounický, Růžička) a direttissima na M. Kežmarský štít (Kounický, Cídl K.). Velmi hodnotnou akci – a to zimní přechod pohoří Fagaraš v Rumunsku – uskutečnila skupina Jančík, Hubáček, Přerost, Talla a Schejbal. V létě se zúčastnil Bajer Alpiniády v Rumunsku.

Rok 1971 je rokem výrazně zvýšené horolezecké aktivity, převážně ve Vysokých Tatrách. V zimě byla přelezena direttissima na M. Kežmarský štít (Talla, Kounický} a řada pěkných výstupů v létě. V zahraničních velehorách.působil Talla a Kounický, kteří v oblasti Mt. Blancu slezli stěnu Bren cestou přes Hrušku a Rattiho cestu na Aigulle Noire. Do Mongolska do oblasti Turgen odjel se skupinou z TJ VHS Přerost a vylezl tam na Turgen I (4.215 m). Sitta a Krejčí se účastnili alpiniády v pohoří Vraca v Bulharsku.

V roce 1972 vystoupil poprvé člen našeho oddílu na vrchol vyšší než 7.000 m. Kounický, který se zúčastnil výpravy reprezentantů na Pamír, dosáhl 30. 7. Piku Komunismu (7.495 m) (v roce 1999 přejmenovaný na Pik Somoni). Lezlo se i jinde. V zimě byla vylezena Orlowského cesta na Galerii Ganku (Kounický, Jandák). V létě odjeli do zahraničních velehor Vedra a Hubáček. Navštívili Otztalské Alpy, Dolomity a Francouzské Alpy, kde vylezli na Mont Blanc. Do Chamonix odjeli Ševčík J., Tahová a Drlík Ševčík J. a Tallová vylezli pilíř na Mont Maudit, Drlík se účastnil výstupu Bonattiho pilířem na Petit Dru. Ve Walliských Alpách Drlík se spol. vylezl cestu bří. Schmidů na Matterhorn a novou cestu v S stěně Matterhornu. Sitta na Kavkaze vylezl normálními cestami na Pik Germogenova, Ščurovského a Elbrus. Krejčí vylezl Bavorskou cestu na Triglav a Comiciho cestu na Jalovec.

Nejvýznamnější horolezeckou událostí roku 1973 byla účast Kounického na čs. expedici do Himaláji. Cílem expedice byl prvovýstup pilířem na J vrchol Makalu. Osud nebyl Honzovi příznivě nakloněn a Honza při pokuse o výstup zahynul. V zimě byl nejvýznamnějším výstupem výstup manželů Tallových Páleníčkovu cestou na Turňu nad Korytom. Významnou akcí byl zimní přechod hřebene Pirin Hleven uskutečněný družstvem Talla, Tahová, Sitta a Karásek. Mezi významné letní výstupy patří průstup Studničkovou cestou na Galerii Ganku (Růžička, Hýsek) a direttissimou na Stredohrot a Žlutou stěnu (Ševčík P., Bednařík). Talla, Tahová a Chyba byli ve Švýcarsku v oblasti Berniny, kde uskutečnili 1. průstup SV stěnou Piz Bianco (Talla, Tallová). Chyba pak ve Wallisu vystoupil na Matterhorn hřebenem Húrnli. Zájezdu na Kavkaz se zúčastnil Ševčík J., Hýsek, a Talla. Talla se spolulezci uskutečnil prvovýstup JV pilířem na Nakra Tau.

V zimě 1974 odjel Talla s výpravou reprezentantů do Norska do oblasti Romsdalen. Se spolulezci uskutečnil zimní prvovýstupy pilířem Breitindu a Trolltindu. Mezi nejhodnotnější tatranské zimní výstupy lze počítat průstup Kývalovou cestou v SV stěně Stredohrotu (Bednařík) a Stanislawského cestou na Galerii Ganku (Tana, Tahová). Významnou akcí byl přechod částí hřebene Fagaraše s výstupem na Moldoveanu (2.543 m) uskutečněný skupinou Karásek, Kocman, Kolouch, Martinčík a Zemánek. V letním období se obrátila hlavní pozornost na zahraniční velehory. Na Kavkaz odjeli s reprezentanty Talla a Tallová a vylezli tam na Dublpik, Čančachichoh a Zamarag. V Julských Alpách a Dolomitech lezl Bednařík. Se spolulezci vylezl na Triglav a Stenar v Dolomitech Solederovu cestu a Filipp-Flammovu cestu na Civetu, Cherlesovu cestu na Torre di Valgrande a Torre Trieste. V rumunských horách v oblasti Bucegi a Bicaz lezli Hýsek, Hýsková, Krejčí a Krejčová. Oddílu byl udělen titul „Vzorný oddíl socialistické tělovýchovy I. st.“.

Významnou akcí zimní sezóny 1975 byl přechod hřebene pohoří Rila, který uskutečnili Talla, Tahová, Bednařík, Ševčík P. a Skřička. V létě působila řada členů oddílu v zahraničních velehorách. Talla se zúčastnil výpravy reprezentantů na Pamír. Účastnil se výstupu novou cestou (pilířem J stěny) na Pik Lenina a výstupu na Pik Džerdžinského. Na Kavkaze v oblasti Bezingi se Bednařík účastnil výstupu na Mižirgi a traverzu Koštan Tau – Dych Tau. Výstupy na Pik Lenina a traverz Koštan Tau – Dych Tau byly označeny jako výstupy roku HS ÚV ČSTV. V Julských Alpách slezli Comiciho hranu na Jalovec Skřička, Ševčík P., Skopalová a Cídl K. Titíž pak v Dolomitech vylezli Cima Grande, Cima Piccola a Cima Piccolisima. V Bernských Alpách senioři oddílu Okáč a Červinka vstoupili JV hřebenem na Mdnch. S výpravou do Mongolska do oblasti Charchira odcestovala Tahová. Přechod hřebene Charchira, kterého se Tallová účastnila, byl označen čestným uznáním HS IJV ČSTV.

V roce 1976 byl opět člen oddílu účastníkem čs. expedice do Himaláje. Expedice měla dokončit cestu z roku 1973. Talla, který byl účastníkem této expedice a vystoupil pilířem na J vrchol Makalu, se tak stal prvním členem oddílu, kterému se podařilo vystoupit na osmitisícovku. Ze zimních výstupů lze jmenovat prvovýstup na Rameno Kriváně S stěnou (Bednařík, Talla) a výstup direttissimou na Stredohrot (Bednařík). Z letních výstupů to pak je direttissima na Malý Kežmarský štít (Hubáček, Plšek, Burkhardt, Žákovský), výstupy na Galerii Ganku Studničkovou cestou, Lapiňského cestou a Novou Polskou cestou, které uskutečnili Bednařík, Skřička, Martinčík, Hubáček, šunek, Zikán. Tallová se zúčastnila výpravy na Pamír do oblasti Piku Lenina, avšak pro nepříznivé počasí nedosáhla vrcholu. Nejvýznamnějším výstupem v evropských velehorách je 1. letní (celkově 3.) výstup cestou J. Hanina v S stěně Eigeru, který uskutečnili Bednařík a Ševčík P. V Bernských Alpách vylezli Bednařík a Ševčík P. ještě S stěnou Mtinch a Plšek s Martinčíkem SZ stěnu Mdnch. Na Monte Rosu a Matterhorn hřebenem Htirnli vylezli ve Wallisu Cídl K. a Cídlová.

Rok 1977 začal výborně. Z celé řady obtížných zimních výstupů lze považovat za nejhodnotnější 1. zimní výstup SV stěnou na Ušatou věz (Bednařík), výstup na Bocekovu věž Bocekovou cestou (Talla, Tallová) a Stanislawského cestu na Malý Kežmarský štít (Burkhardt, Žákovský). Z letních výstupů do výčtu patří výstup Kurtykovou cestou na Malého Mlynára (Burkhardt, Žákovský).V zahraničí Skopalová vylezla na Pamíru na Pik Rozdělnaja. Ve Francouzských Alpách lezli Talla, Tahová, Bednarik a Burkhardt. Severní stěnou Les Droites vystoupili Bednařík, Talla, Tallová, Švýcarskou cestou na Les Courtes Talla, Tahová a na Grand Pillier d Angle Talla, Bednařík Burkhardt vylezl Švýcarskou cestou na Grand Capucin. V oblasti Otztalských Alp a Wilder Kaiseru lezli Caska a Kaštan. Hýskovi v Norsku v oblasti Jotunheim vystoupili na Goldhdpiggen. Talla a Bednařík byli jmenováni „Mistry sprtu“.

Rok 1978 je rokem, kdy byla uspořádána 1. jihomoravská horolezecká expedice. Expedice působila v afgánském Hindúkuši v dolině Šachaur. Desetičlenné expedice se zúčastnili z našeho oddílu Bednařík, Cídl K.. Skřička, Talla a Tahová. Účastníci v průběhu expedice uskutečnili 12 výstupů na vrcholy vyšší než 6.000 m. Všichni účastníci z našeho oddílu vystoupili na Šachaur (7.116 m) různými cestami. Ševčík J. a Skopalová se zúčastnili výpravy na Pamír. 6. srpna dosáhla Majka vrcholu Piku Lenina. Zimní sezóna nebyla slavná. Nejvýznamnější akcí byla účast Bednaříka a Tally na zájezdu do Bergelu, kde se jim podařil prvovýstup na Roda Vall depa Neve. Letního zájezdu do Bergelu se zúčastnil Burkhardt. Podařil se mu výstup na Pizzi Gemeli a ve Wallisu vylezl Zmutským hřebenem na Matterhorn. V Dolomitech lezli Plšek a Plsylcová, kteří vystoupili Dibonovou hranou na Cima Grande.

Rok 1979 byl po výkonnostní stránce poněkud slabší než předcházející. Ze zimních výstupů stojí za zmínku dva prvovýstupy, které Bednařík se spolulezcem uskutečnil ve stěnách Osteny a Satana. Významné akce se uskutečnily v letní sezóně. Byl to zájezd manželů Tallových do Grónska, kde se jim podařil výstup na Mt. Forrel (3.360 m) (celkově 6. výstup a 1. ženský). Skopalová se zúčastnila zájezdu na Pamír. Plánovaný výstup na Pik Komunismu se pro nepříznivé počasí nepodařil. Velmi úspěšně si vedl Bednařík, který s reprezentanty navštívil Wilder Kaiser, R~tikon a Karwendel. Jeho nejhodnotnější výstup byl „Pumprise“ na Fleischbank a „Via Andres“ na Kirchlitzspitze.