Historie III

Také v roce 1980 se zimní sezóna nějak nevydařila. Zato o letní sezóně lze mluvit jako o velmi úspěšné. . _ Talla a Tahová se zúčastnili výpravy do Peru do pohoří Cordillera Blanca, kde se jim podařily dva pěkné výstupy – na Nevado Pisco (5.752 m) a na Chopicalci (6.350 m). Skopalová se účastnila 1. čs. ženské expedice do Himaláji. Nepříznivé počasí nedovolilo dokončit plánovaný výstup na Manaslu (8.156 m). Zájezdu na Západní Kavkaz se zúčastnili Budík a Kilián. V Rumunsku v oblasti Bicaz a Bucegi lezli Kůra a Burkhardt. “ V Julských Alpách vylezl Kůra Conůciho hranu na Jalovec a v Paklenici Burkhardt Brahmov směr a Svjet Karabare na Auča Kuk Plšek a Plšková byli ve Wilder Kaiseru. Nejhodnotnější výstupy v Alpách uskutečnil Bednařík. V oblasti Bergelu ~5~lezl na Piz Badile cestu „Via Fratelo“ a prvovýstup na Punta Alievi. Jarka Tallová byla jmenována „Mistrem sportu“.

Příliv nových členů v posledních letech se odrazil ve zvýšené lezecké aktivitě. V zimní sezóně roku 1981 byla vylezena řada cest vysoké obtížnosti. Jako nejlepší tatranský „Výstup roku“ byl vyhodnocen výstup „Přes šavli“ v S stěně Malého Kežmarského štítu (Adamec, Žákovský). Dále mezi významné zimní výstupy patří hrana Weberovky, direttissima na Bocekovu vež, Stanislawského cesta na Malý Kežmarský štít (Šustr, Adamec, Žákovský, Plšek, Plšková). Také v letní sezóně byla vylezena velká řada hodnotných cest, z nichž lze jmenovat Kuchařovu cestu na Galerie Ganku, několik cest v Z stěně Lomnického štítu, Malého Mlynára, Žlutou stěnu (Kůra, Kůrová, Plšek, Plšková, Žákovský, Kohout, Adamec, Masařík, Gavlák). Také do zahraničních velehor se podařilo odjet několika jedincům. Šustr se zúčastnil výpravy Slovakotouru do Dolomit. Se spolulezci se mu zde podařily dva prvovýstupy v J stěně Marmolady: „Monte Fop“ středem J stěny a „Cesta přes rybu“. která byla vyhodnocena jako výstup roku HS LTV ČSTV a je považována za nejtěžší výstup v Dolomitech. Julské Alpy navštívil Skřička. Uskutečnil dva výstupy v S stěně Triglavu (Petrneliho cestu a cestu Sandi-Wysiak) a výstup na Malý Jalovec. Ve Vysokých Taurách vystoupil na Grof3glockner Bursa.

Aru v roce 1982 neklesala lezecká aktivita. V zimě se uskutečnila řada pěkných výstupů: Stanislawského cesta na Malý Kežmarský štít, Lapiňského cesta na Galerii Ganku, direttissima na Stredohrot (Adamec, Žákovský, Zajíček). Prvovýstup Šustra a Beneše (VHS Brno) na Romanův štít S stěnou (Dlouhý kout, klas. V+ A2) byl ohodnocen jako „V j~stup roku 1982″ HS LJV ČSTV v kategorie Vysoké Tatry. V zahraničních velehorách působil Skřička. Ve Wallisu vylezl na Jungfrau, Mónch a Sulzfluh. V Rumunsku v oblasti Bucegi a Bicaz lezli Kůra, Kůrová, Zajíček a Najvarová. Do Mongolska se podařilo odjet manželům Plškovým. V pohoří Changaj vylezli na Otgon Tenger (4.031 m). V pohon Rila lezl Kurowski.

Rok 1983 začal dobře. V zimě byla přelezena řada hodnotných cest: „Komín návratů“ na Ríglové sedlo, superdirettissima na Malý Kežmarský štít, „Cesta na památku ing. Kaňu“ na Stredohrot (Adamec, Zajíček, Žákovský, Kohout). V letni tatranské.sezóně byly přelezeny např. Pochylého plotny a Obrovský kout v J stěně Kežmarského štítu (Hroza, Šimek Zd.). Po dlouhé době se opět objevilo ženské družstvo schopné lézt samostatně v Tatrách. Kůrová a Hotařová vylezly Obrovský kout na Kežmarský štít. V zahraničních velehorách byla řada členů oddílu. Podařilo se zorganizovat oddílovou výpravu do Jugoslávie do Durmitoru. Za vedení Slmčky odjeli Hroza, Šimek Zd., Adamec, Plšková, Žákovský a Naništa. Účastníci výpravy vylezli 16 cest, z toho 6 prvovýstupů. Prvovýstup hranou „Monolitu“ na Sljeme uskutečněný Adamcem a Žákovským byl ohodnocen „Čestným uznáním“ HS ČÚV ČSTV. Další skupina lezla v Julských Alpách (Kysillca, Janáček, Skopalová). Do Západních Alp a Dolomit se dostala skupina Kůra, Kůrová a Kohout.

V roce 1984 vyjelo díky velké organizátorské práci několika členů oddílu čtyřiašedesát členů oddílu do sedmi horských oblastí v zahraničí. Adamec se zúčastnil zimního zájezdu do Julských Alp.. Se svými spolulezci vylezl Dlouhou německou cestu na Triglav. V tatranské zimní sezóně se opět objevovala stejná jména (Hroza, Adamec, Žákovský, Krejčí Eva). Podařily se jim výstupy na Rameno Kriváně K3, Bocekovu věž „Koutu“, Páleníčkovou cestou na Ušatou věž. Výstup na Kriváň byl oceněn jako „Výstup roku“ HS JmKV ČSTV. V létě byla přelezena v Tatrách řada cest. Za zmínku stojí výstupy ženského družstva Chramostová, Filipová, které vylezlo cestu Eštoga a Janigy na Voliu věž a J stěnou Batizovského štítu. Letní zahraniční sezóna začala oddílovým zájezdem do Paklenice v Jugoslávii. Vylezlo se zde 75 výstupů na 22 různých cestách. Adamec se zúčastnil zájezdu do Dauphinských Alp. Uskutečnil výstup Savojskou cestou na Didone a Voie Faurastier na Ailefroide. Výstup na Ailefroide byl ohodnocen HS JmKV ČSTV jako „Výstup roku“. Další oddílová výprava odcestovala do francouzských Pyrenejí. V oblasti Gavarnie a Vignemal lezlo I1 členů oddílu. Členové výpravy uskutečnili 29 výstupu 23 cestami. Nejhodnotnější výstup byl výstup Hroty (Prudil) S stěnou Pique Longue (2. opakování cesty z r. 1964). Třetí oddílovou akcí byla výprava do Mongolska. Devítičlenná výprava působila v Mongolském Altaji v oblasti Tavan Bogd. Členové výpravy uskutečnili 13 výstupů, z toho 9 prvovýstupů. Jeden prvovýstup byl na dosud neslezený vrchol, který byl pojmenován Morava (4.280 m). Přechod centrálního hřebene, který uskutečnili Skřička, Kurowski, (Obuch) a částečně Kůra byl vyhodnocen HS JmKV ČSTV jako „Výstup roku“. Členové oddílu ještě lezli v Julských Alpách, ve Wallisu a v oblasti Bucegi a Piatra Craiului.

Na začátku roku 1985 překročil počet členů oddílu číslo 200, na konci roku nás bylo 187. V tomto roce došlo k zásadnímu oživení sportovní činnosti. Stejně jako v minulých letech byla tato činnost výsledkem iniciativy pouze 30% členů oddílu. Mladá generace začala propagovat moderní horolezecké směry. Horolezecké hry zapustily v našem oddíle pevné kořeny a řada provedených výstupů má označení: lezeno volně, RP, RK, AF, OS. Kladně lze hodnotit naše umístění na III. ročníku Krajského přeboru ve sportovním lezení (Holštejn 26.10.), kde na prvních 12 místech se umístilo šest našich členů (2. Šustr, 3. Svoboda, S. Žák, 8. Konečný, 11. Budík. 12. Kysilka). Zahraniční činnost byla omezenější, protože nebyl uspořádán oddílový zahraniční zájezd. 32 členů lezlo ve velehorách Evropy (Alpy (Piz Bernina, Monte Rosa, Mont Blanc), Bicaz, Paklenica, Julské Alpy), Asie (Pamír. Ťan-šan, Kavkaz) a Afriky (Kilimanjaro, Mt. Kenya; Talla, Tahová). Rozhodující ovšem byla činnost ve Vysokých Tatrách. Zima byla poznamenaná nepřízní počasí a zvýšenou úrazovostí, ale v létě bylo vylezeno 485 cest (1984 – 80). V tomto roce se také uskutečnila druhá část mezioddílové reciproční výměny s francouzským oddílem Foyer Leo Lagrande Labastide-Rouairoux. Tato výměna byla zahájena v roce 1984 zájezdem našich členů do francouzských Pyrenejí. V roce 1985 přijelo dvacet Francouzů, pro které byl zejména pobyt na gruntě nezapomenutelným zážitkem. Závěrem roku byly do „Výstupů roku 1985″ zařazeny Horolezeckým svazem jihomoravského krajského výboru ČSTV tyto oddílové výstupy: Žlutá stěna, Direttissima, V+ A2 (7 UIAA), lezeno RP – L. Hroza + V. Konečný Malý Kežmarský štít, Blues na cestu poslední, V+ A4 – M. Žák + P. Žá1c Paklenica, Aniča Kuk, Klin, VI+ A3, lezeno RP – M. Žák + R. Svoboda V kategorii ženských výstupů: Kačací Mnich, S stěna, Drlík-Pelc, V A2 – P. Žák + L. Filipová

V roce 1986 byla oddílová činnost řízena novým výborem pod vedením L. Adámka. V zimní tatranské sezóně bylo vylezeno 53 cest (Kačací Mnich, Danielova cesta, V+ A2 – Hroza + Konečný; Malý Kežmarský štít, Superdirettissima VI A3 – Vlček + Koropecký), v letní 315 (Kežmarský štít, Žluté střechy, VI A4 – P. + M. Žákovi; Lomnický štít, Arnoldova cesta VI+ – Šustr, (Švéda); Lomnický štít, Trhlina v plotně – Šustr(sólo)). Podruhé se podařilo zorganizovat jarní zájezd brněnských horolezců do tehdejší jugoslávské, dnes chorvatské, Paklenice. Výkonnostně se druhý zájezd výrazně polepšil, ale nejhodnotnější výstupy, které byly vylezeny, nepatřily naším členům. 10 členů oddílu odjelo do Savojských Alp na třetí část mezioddílové reciproční výměny s francouzským oddílem Foyer Leo Lagrande Labastide-Rouairoux. Několik členů tohoto zájezdu působilo také v Chamonia a na Korsice. Dále členové oddílu působili na Pamíru, Kavkaze, Fanských horách (Tádžikistán), Dauphinských Alpách, Julských Alpách, v bulharském pohoří Vraca, Sasském Švycarsku, v rumunském pohon Bucegi, v řecké Meteoře a na Olympu a polských Vysokých Tatrách. Dále členové oddílu provedli přechod bulharského pohoří Rila – Pirin a v rumunském Fagaraši přešli část Piatra Craiului. Prvovýstup na Pik Energie (5.113 m) ve Fanských horách (Tádžikistán) nazvaný Rekviem klas.8+ UIAA, 65°, který provedl Jindra Šustr byl vyhodnocen jako „Výstup roku 1986″ za ledovcové hory do 6.000 m HS I1V ČSTV.

V zimní tatranské sezóně roku 1987 bylo vylezeno 42 výstupů (Malý Kežmarský štít, Direttissima Bocekovy věže, V+ A3 (4.přelez) – M. + P. Žák + Koropecký; Malý Kežmarský štít, Weberovka – Žáková + Machalová + Škrabalová), v letní 291 výstupů (V štít nad Železnou bránou – J plotny, Kývala – Zeitler, klas. VI A2 – Žáková + HIávková). Nejvýznamnější zahraniční akcí členů oddílu byla účast Adamce a Kysilky na expedici do Garhválského Himaláje, kde se Adamec zúčastnil prvovýstupu v S stěně Shivlingu (6.543 m) („Výstup roku s hvězdičkou“ VHS ÍN ČSTV) a výstup Žákovského na Pik Komunismu přes hřeben Akademie věd. Dále členové oddílu působili ve Fanských horách (Tádžikistán) a Zarevšanských vrších (Vyslcovský), na Kavkaze (T. Saida), v Alpách (Brouillard, Wilder Kaiser), v Dolomitech (Drei Zinnen, Monte Pelmo, (zimní prvovýstup v S stěně, „Česká cesta“, klas. V+ A1 – Adamec + Kysilka dostal „Čestné uznání“ VHS ÍJV ČSTV v kategorii velehory do 6.000 m), v Julských Alpách (Jalovec, Comiciho hrana, 5+ – Žáková + Najvarová), v Paklenici a v řecké Meteoře. Ve Sloupu (Stěna nad Sloupskou jeskyní) vytvořila dvojice Štulpa, Nešpor prvovýstup Flash Dance RP VIII.

Po odchodu některých členů v roce 1988, kteří dali přednost komerčnímu pojetí horolezeckého sportu, byl zbytek oddílu postaven před řešení řady problémů, především funkcionářských. Byl zvolen jednoroční výbor a rok jsme přežili ne sice dobře, ale co se týká sportovní aktivity a tradičních akcí, tak ne špatně. Oddíl měl ke konci roku 179 členů. Z tohoto množství lezlo 84 lidí. 65 členů vylezlo ve Vysokých Tatrách minimálně jednu cestu obtížnosti II – III a vyšší. V zahraničí působili členové na Pamíru (Štít Korženěvkého, Pik Četyrjoch), ve Fanských horách (Pik Energie, Zamok, Čimtarga), na Kavkaze (Elbrus, Tetnuld), v Paklenici (Aniča Kuk), v bulharském pohon Vrata, v Polsku (Bolechovice, Kobilie, Podlešice). Robert Svoboda lezl v Anglii. V tehdejší NDR v oblasti Schrammstein vylezli bratři Žákové na Hoher Torstein cestu Siid See klas. IXc. Cestu přelezli bez stavění klas. Xb.

Rok 1989 byl prvním rokem práce nového výboru pod vedením Marka Žáka. Sportovní činnost oddílu byla zaměřena v domácích oblastech především na Moravský kras, kde dominoval Pavel Štulpa. Vysoké Tatry jsme navštěvovali nejvíc v zimním období a v této době můžeme zaznamenat hodnotné výstupy: Galerie Ganku, Orlowského cesta, Studničkova cesta, Komín Lapiňského (Vlček, Žákovský, Koropecký); Kačací Mnich, Danielova cesta, Direttissima, Pravá veža (Svoboda, Žákovský, Kropecký, Buřil, Cídl J., Krajča). Letní sezóna nestála za zmínku. V zahraničí působili členové oddílu na Pamíru (Pik Četyrjoch, Pik Komunismu, Pik Lenina), na Kavkaze (Ulu Tau, Kazbek), v Aksu (Badygin, Štít Osvobození), ve Fanských horách (Pik Alaudin, Arg, Adamtaš), v Altaji (Belucha), v Paklenici, v italské Arcu, ve Frankenjura a v Polsku (Podlešice, Čenkovice). Ženská (dívčí) kvalita byla určována novou členkou oddílu – Kateřinou Rubínovou.

Napsat komentář