Posvátná hora

Na počátku byl text, ten text byl z průvodce a ten průvodce říkal: „Adam’s Peak je nádherné a fascinující místo…“

Adam’s Peak je 2.224 metrů vysoká hora ladných tvarů nacházející se v centrální části Srí Lanky. Pro obyvatele Srí Lanky je to „nejposvátnější hora“ a nazývají ji více jmény: Adam’s Peak (tedy místo, kde Adam poprvé stoupl na zem po vyhnání z ráje), Šrí Pada (Posvátná hora) či Samanalakande (Motýlí hora; kam motýli přilétají zemřít).

Mnoho poutníků vystupuje na vrchol v období od prosince do dubna, kdy je vysoká pravděpodobnost dobrého počasí a dalekých rozhledů. Viktoriánský průvodce z devatenáctého století k výstupu uvádí: „ …jiní se probíjejí na vrchol bez pomoci, dokud se nedostanou na vrchol vyčerpaní a téměř v mdlobách; pokoušejí se vykonat bohoslužbu ve svatyni, aby si zajistili veškerý prospěch z pouti dřív, než je přemůže smrt. Jiní se na vrchol vůbec nedostanou a zemřou chladem a únavou. V mnoha případech poutníci ztratí život, když je poryv větru srazí ze svahu nebo spadnou v důsledku závratě při bezmyšlenkovém ohlédnutí při překonávání nebezpečného úseku.“

Dnes je celý výstup chodeckou záležitostí po zdánlivě nekonečném množství schodů…

Můj výstup na Posvátnou horu začal 30. května 2007. Do svého deníku jsem si ten večer zapsal: Vyrážím 6.09 směr Srí Pada. Cesta je vlastně celá po schodech. Jdou se mnou dva psi; až na vrchol. Horní (strmější) část jdu za deště. Deštník bodnul. Asi třista metrů před vrcholem lilo, tak jsem se schoval pod stříškou a posnídal. Na vrcholu deka.

Jsou tam čtyři domorodci, otevřou mi bránu kolem vrcholové (zavřené) stavby. Fotím, ale vše se koupe v mlze, fučí a prší… Domorodci mne pozvou na čaj – teplý – paráda. Dávám jim letecký pohled Brna. Pak kousek sbíhám (k soše Buddhy) a pod stříškou se snažím vyfotit psy. Když potom chci pokračovat v sestupu, začnou se mi PODLAMOVAT nohy! Musím jít bokem schod po schodu. Svaly jsou K.O. Tak se pomalu vleču dolů. V jednom místě to praská a když kolem procházím, ulomí se strom! Když jsou schody pozvolnější, jdu opatrně čelem dolů. Sejdu až k čétji, tam sedí před sochou Buddhy mnich. Kousek dál si sednu i já a suším zmoklé věci. Vtom se rozestoupí mraky a vrchol se ukazuje proti modré obloze…fotím. Scházím zpět do Delhousie a dávám si vydatný oběd i se zákuskem za 75 rupií…

Tedy, data: 30. 5. 2007, Adam’s Peak, 2.224 m.n.o., CH/AF

pocity: nádhera, více než doporučeníhodné…

hoře zdar, Arno