Dry Tool Cup Brno 2010 – „histerie jednoho podujatia“

Předehra

Po devíti závodech v Auparku a řadě dalších poprvé v roli organizátora, stavěče, spíkra a vůbec takové té děvečky pro všechno. Ferda mravenec práce všeho druhu. Takže dík Vám všem, kteří jste mne v tom nenechali a pomohli připravit pěkný sportovní a společenský zážitek. Příprava jednoduchá. V říjnu to nahodíme, pak jak přijedu v listopadu z cest postavíme treninkovky, necháme místo na závodní cesty, to aby si kluci i holky zalezli , no a týden před závodem to z plošiny nahodíme. Deset cest pohoda. V pátek 3.12. se posrala plošina. Takže následoval týden praktického treninku haulování, výškařiny z lana a jiných radostí. Nu což . Přihlášených 35 lidí, všechno připraveno, takže v pátek večer už jen vyzvednout závodní trika a aspoň na chvíli se jít domů vyspat.

Dějství první – kvalifikace

Trochu komplikovanější počasí na cestách a nějaké rýmičky zapříčinilo, že na start se místo avizovaných 34 závodníků postavilo pouze 30. Což i tak je účast naprosto excelentní. Někteří sice museli po cestě nechat jedno auto po návštěvě příkopu a jednom veledlouhém sklouznutí odtáhnout zpět domů a přijet druhým, ale i tak stihli odlézt kvalifikace a někteří dokonce posléze dolézt pro medailové pozice. Pro kvalifikaci mužů bylo připraveno celkem pět cest v obtížnosti od cca M6 po M8+. Ženy si zalezly na celkem třech cestách od M4 po M6. Dlouhé metry cest a poměrně tvrdé časové limity znamenaly žádné klepání a hlavně lezení.Výsledkem bylo osm finalistů pohlaví mužského a pět finalistek pohlaví ženského. Jinak tento trend je možné očekávat i letošních cest na dalších mezinárodních závodech, neboť podle vedení komise závodního lezení ledů a drytoolingu UIAA to povede k vyšší atraktivitě a tedy i větší šanci na účast na zimní olympiádě. No vzhledem k tomu, že o tomto tématu se diskutuje už přes deset let….

 

Kvalifikace muži

Kvalifikace muži

Kvalifikace ženy

Lucka Hrozová kvalifikace ženy

Kvalifikace muži

stěna plná lezců

 

Intermezzo

Na zahájení hlavního programu , tedy finálových cest na obtížnost, jsme připravili ještě i paralelní závod na rychlost. Kvalifikace pěkně na čas po jednom a pak vyřazovacím způsobem čtyři nejlepší ženy a osum mužů proti sobě. První nastoupila děvčata, kdy o třetí místo se po semifinálovém rozlezu utkaly Tjaša Kosič a Martina Kratochvílová, která tento rozlez vyhrála. O vítězství lezli rychlejší ze semifinálového rozlezu, Jitka Mázlová a Lucie Hrozová. Nakonec získala velmi těsně vítězství Lucka. Bohužel vinou nedorozumění se největší favorité rychlosti (to že umí být hodně rychlí ukázali už ráno na dálnici) Pepi Leško, Mano Grajciar, Adi Zvara a Ďuri Švingál odebrali na jídlo a nebyli k sehnání. Takže po chvíli snahy kluky najít jsme museli pavouka mužů z časových důvodů zúžit také pouze na čtyři. V mužích tak šli o třetí místo nejprve poražení ze semifinále Radek Lienerth a Petr Adámek, kdy o pozici na třetím místě rozhodnul pád Petra Adámka a tedy konec naděje na třetí příčku. O vítězství se utkali Mirek Matějec a Anton Suchý, kdy rozhodli centimetry ve prospěch Míry Matějce. Po této divácky atraktivní vložce se rychle zavěsila lana do finálových cest a zahajovalo se obhlídkou finále žen.

 

Drytool Cup Brno 2010 from Manoo on Vimeo.

Dějství druhé – hlavní

Cesta vedla poměrně nezvykle v pouze velmi mírně převislém profilu a převážně po kamených chytech v klasifikaci cca M9. Jako první nastoupila Mária Šoltésová a její pěkný pokus ukončil až nepříjemný kamenný chyt v půli cesty. Další závodnicí byla Tjaša Kosič ze Slovinska. Jako jediná lezla v pevných botách a klasických mačkách a překonala Mariu o jeden chyt. Z trojice nejlepších, které všechny topovaly kvalifikační cesty nastoupila jako první Jitka Mázlová. Zkušeně si poradila se spodní částí cesty, přelezla první úsek po kamenných chytech a začala řešit delší krok za spoďák. Po chvíli vymýšlení nahodila nohu do čtyřky, ale bohužel ne na ruku, ale na zbraň. Takže sice vylezla ještě až na dva chyty pod vrchol, ale bohužel jako nejvýše dosažený jí mohl být započítán spoďák. Předposlední nastoupila Lucie Hrozová. Spodní pasáž lezla poměrně nejistě a v bouldru za spoďák, který znamenal stop pro Jitku po chvíli vymýšlení nahodila čtyřku na ruku a pak už elegantně a velmi klidně dolezla až do topu. Jako poslední nastoupila domácí Martina Kratochvílová z HO Lokomotiva Brno, jejíž součet topových časů v kvalifikaci byl nejrychlejší. Suverénně se prošla spodní částí cesty, ale potom jí v půlce cesty několikrát střelila noha a jednou zbraň. Se štěstím a velkým nasazením nepříjemné místo ustála a pokračovala dál. Spoďák s velkou rezervou přešla bez problému bez čtyřky, ale boj ve střední části cesty ji stál příliš sil a tak nakonec padá dva chyty pod vrcholem. Vítězkou a mistryní ČR v drytoolingu na obtížnost se tak stala Lucie Hrozová, druhá Martina Kratochvílová a třetí Jitka Mázlová.

 

Tjaša Kosič ve finále

Jitka Mázlová ve finále ženy

Lucka Hrozová ve finále ženy

Martina Kratochvílová, finále ženy

Martina Kratochvílová, finále ženy

Diváci se jen kousek přesunuli stranou a hned se navázalo finále mužů. Cesta střídala jak silové traverzy na převislých deskách, tak na závody neobvyklé technické pasáže v kolmém. Celková délka zhruba dvacet pět metrů lezení, klasifikace kolem M10 a časový limit 15 minut. Jako první nastoupil Jozef Leško. Elegantní, rychlé lezení, bez problémů díky své délce řeší dlouhý tah za spoďák, ale první kamenný chyt znamená konec nadějí. Prostě kamenné chyty připravené speciálně pro tento závod umí pekelně klouzat a výška závodníka umí být pěknou překážkou, když se máte naskládat do stupů. Dalším v pořadí je Mano Grajciar. V Bratislavě poslední roky vždy stavěl a tak je rád, že konečně může závodit. Trochu trápení ve spoďáku a pak na kamenných chytech, ale nakonec se dostává až do střední části stěny, kde se přechází přes zavěšenou desku na protilehlou část stěny. Ale tady dochází síla a Mano se jako správný chlap vrací vzduchem. No a my poprvé šplháme pro cepíny. Další nastupuje Adrian Zvara, mladý a talentovaný lezec z Bratislavského ABC. Nástupová deska s přehledem v pohodě, nález do stěny bez problému, ale najednou je namotaný ve čtyřce, kde to není nutné, uspěchaný další krok a sklouznutý cepínu z oblého chytu. Zatím padá ze všech finalistů nejníž. Po stáhnutí lana nastupuje domácí Tomáš Lenc z Lokomotivy Brno. V desce trochu opatrněji, s rozvahou nalézá do stěny a v dobrém mezičase dolézá k prvnímu bouldru za spoďák. Tady , ale chybí Tomova výška a tak musí chybějící centimetry nahradit sveřepostí a silou. Zkouší a vyklepává, znovu nalézá a znovu vyklepává, neuvěřitelný boj a demonstrace vytrvalosti. Nakonec snad třicet vteřin před koncem limitu dynamicky doskakuje další chyt, ale bohužel čas je neúprosný. Každopádně si svou odhodlaností a bojovností získal u diváků velké uznání a tím že krok dal i velké vítězství pro sebe. Ze čtvrté pozice po kvalifikaci nastoupil Janez Svolšak. Jako jediný leze v pohorkách a s klasickými mačkami. Na nabídku zapůjčení lezeček, reaguje s díky odmítnutím, že na ně není zvyklí. Spodní traverz v pohodě, nalézá do stěny, krok za spoďák rychle, ale rozvážně přešahává a postupuje do střední části stěny. Jedna čtyřka za druhou na traverzu, ale v závěru už se přeci jen projevuje váha těžkých bot a maček a tak těesně před přechodem do protilehlé stěny Janez padá. Každopádně jméno Janez Svolšak bych si zapamatoval, protože maslím, že o něm v lezení v horách ještě určitě uslyšíme. Slovinskému lezení v Brně rozhodně ostudu neudělal.

 

 

Mano Grajciar ve finále

Adi Zvara, finále muži

Tom Lenc finále muži

Janez Svolšak, finále muži

Mirek Matějec, finále muži

Jako další nastupuje druhý z kvalifikace Mirek Matějec. Při pořadí postupujících do finále nám totiž zařádil tiskařský šotek a na první místo chybně zařadil Antona Suchého. Na šotka jsme přišli, Antona přesunuli na druhé a až v průběhu finále zjistili, že měl být třetí. No, ale mezitím už byl v cestě Míra Matějec. S přehledem řeší jedno záludné místo za druhým, vyklepání v posledním dobrém chytu ve stěně a hurá do traverzu. Perfektní technika, rychlé cvakání, ale nakonec poslední díra v desce a stejně jako pro Janeze nedosažitelná protější stěna. Předposlední nastupuje Anton Suchý. Záchranář z Vysokých Tater a budoucí horský vůdce. Trám, boule, spoďák, kameny, prostě radost sledovat. Chvíle napětí, zda jako první finalista přeleze do stěny, nicméně nakonec končí ve stejném místě jako Míra Matějec a Janez. O pořadí tak rozhodne výsledek z kvalifikace. Posledním je nejlepší lezec z kvalifikace, několikanásobný vítěz z Auparku Juraj Švingál. Cestu řeší od prvního kroku nekompromisním stylem, který neznamená nic jiného, než že Ďuri chce vidět TOP a to nejlépe z bezprostřední blízkosti. Místa v kterých někteří finalisté bojovali přelézá s velkou rezervou a je tak vidět, že vítězství v Bratislavě nebyl dílem náhody. Nalézá do středového traverzu, místo kde spadli závodníci před ním a zbraň je zaseklá v „rampouchu“ na protější stěně. Podle reakce diváků je mu jasné, že je první, už ví, že by nemusel dál, ale je potřeba si zazávodit ještě s jedním soupeřem. Sám se sebou. S nakoupenými bandaskami přelézá kamenné chyty, spoďák a dlouhý krok do závěrečné stropové pasáže, ale nakonec dva kroky pod topem vítězí gravitace. Nádherný zážitek pro diváky, super zalezení pro Ďuriho a důstojné zakončení závodu.

 

 

Tono Suchý, finále muži

Tono Suchý, finále muži

Juraj Švingál, finále muži

Juraj Švingál, finále muži

Juraj Švingál, finále muži

Juraj Švingál, finále muži

 

Dějství třetí – poslední

Co závěrem? Snad jen, že doufám, že si všichni závodící dobře zalezli, což byl asi nejhlavnější cíl celé téhle taškařice. Takže ještě jednou díky všem, kteří přijeli, díky všem kteří pomohli s organizací, tedy členům HO Lokomotiva Brno a týmu lezeckého centra Klajda. No a samozřejmě musím poděkovat hlavním partnerům této akce tedy Statutárnímu městu Brno, Nákupnímu a zábavnímu centru Olympia (Somerston s.r.o), firmě SUN TECHNOLOGY s.r.o a ČHS. Nemenší dík pak patří našim partnerů, kteří pomohli se zajištěním materiálu na přestavbu stěny BVV Sportlife, Lesy města Brna, TR walls, Ivan Bajer a Marek Žák. Partnerům, kteří věnovali věcné ceny pro závodníky Singing Rock, Raveltik, Direct Alpine, OeAV Austria, Icebreaker, HUDY sport Brno. Tiskárně Expo Didot za vytištění plakátů a dalších propagačních materiálů a na závěr nesmím zapomenou na restauraci SUBWAY v brněnské Olympii, která nenechala naše závodící lezce , rozhodčí a jističe umřít hlady. A abych se neuděkoval tak smekám před vámi, kteří jste dočetli až sem, protože tentokrát do bylo fakt dlouhý.

 

Vyhlášení vítězů

ženy obtížnost

ceny od partnerů

muži obtížnost

muži rychlost

poháry muži

poháry ženy

ženy rychlost

 

Napsat komentář