Kršlenica

 

Tak jsem před pár týdny dostal od kamaráda z konkurenční VHSky tip na oblast s názvem Kršlenica. Prý „betálný neolezený vápno, všechno nově odjištěný, krajinově vděčný … prostě skvost“. Dříve oblast místního významu, s ne příliš dobře odjištěnými cestami, která však byla prý asi před čtyřmi lety kompletně přejištěná … A tak jsme sedli do auta a jeli. 

 

Bez slovenské dálniční známky trochu komplikace s tím, jak se přes Tvrdonice a Lanžhot přemotat přes hranice do Kútů, ale pak už přes Borský Mikuláš a Mikulášov přijíždíme přes parádní vojenský újezd Záhorie s docela neobvyklou scenérií do (aby těch Mikulášů nebylo málo) Plaveckého Mikuláša na úpatí Malých Karpat.

 

Průvodec hovoří jasně – „Zaparkujte v strede dediny, alebo na jej konci. Pred posledným domom odbočte vľavo do lesa a serpentínami 15 minút pod skalu.“ Alebo protože jsem na jej konci trochu vyměknul a otočil se už pred posledným domom, nenašli jsme parkoviště, které je ješte o kousek dál a (prý) pojme zopár aut … tak 3-5 odhaduju z vyprávění. Případně je tím směrem i jakýsi lom, kde to snad má jít zaparkovat tiěž – jakože taky. Každopádně zo stredu dediny to nebyla žádná hrůza, spíš mě překvapilo, že ty skály zase postavili na kopci … takže podle popisu serpentínami 15 minút pod skalu bylo celkem výživé, ale dá se to přežít ;-)

 

No a už se leze … celkem je zde asi 20 cest, převážně v položeném nebo kolmém vápenci s unikátním třením (zvláště pak pro ty, co jsou zvyklí lézt v Krasu). Sem tam rajbas, sem tam stěnovka s pěknými chyty a ostrými krasovými dírami. Těžiště někde kolem sedmiček. Považuju se spíše za zdechlinu než za sedmičkového lezce, ale i 7+ pustilo OS, což přičítám spíše mírnější klase, než dobrému dni. Zato v některých „lehčích“ sedmách jsou slušné odlezy – Kontemplatívna ale i Pytačky trochu polechtají morál, ale rozhodně si v nich náladu nepokazíte. Určitě bych se nebál do oblasti pozvat i nesedmičkové lezce – jsou tu dvě čtverky, luxusní pětka Sokolík a o maličko těžší Pohodový rytier nebo Pytlík a řada dalších cest, které se dají určitě zkusit. A pokud si vezmete zdatnějšího tahače, je co dělat až do večera. 

 

Komu by nestačil místní sortiment, nebo se chtěl do oblasti vypravit na víkend, může zkusit na protějším kopci Plavecký Hrad, který sice vyzkoušený nemám, ale jsou na něj také poměrně příznivé reference ze stejného zdroje.

 

Doba vhodná k návštěvě je především jaro a podzimek – stěna je otočená na JZ, takže za letních slunečných dnů tam bude určitě pekáč.

 

Na závěr dlužno poznamenat, že tak jak si běžně do sportovních oblastí přilbu neberu (a i na první návštěvu Kršlenice jsem ji nechal doma), nemůžu než doporučit nějakou tu ochranu hlavy do batohu přibalit a pod skálou ji i nasadit. V dolezech na policích může být drobnější štěrk, v části vpravo od Neznámeho sokolika je pak skála trochu horší kvality, čím více vpravo, tím hůře. Takže opatrně …

 

Nezbývá než doporučit něco hvězdičkových cest:

• Nech sa páči – čtverka, kterou při troše zručnosti vyjedete na kole
• Schody do hradu – stejná obtížnost, trochu horský charakter (rozchrast), cesta používaná zřejmě už ve středověku ;-)
• Sokolík – pohodová pětéčka
• Pohodový rytier – o trochu těžší než Sokolík – jedno místo k přemýšlení jak se dostat přes převisek, pak už dolez, který znáte ze Sokolíka
• Neznámy sokolík – šestpluska která trochu překvapí ;-) ale jde to …
• Pytlačky – pěkná sedummínuska v položeném
• Kontemplatívna – sedmuška trochu s odlezy co polechtají žaludek … ale hezké, moc hezké …
• Všetko čo mám rád – luxusní stěnová sedumpluska (spíše lehčí), crux mezi prvním a druhým, dále už jenom vydržet nahoru někam k sedmému a tam to vymyslet ;-)
• k těžším jsem se nedostal … snad Kubo může něco přidat …

 

 

 

Další průvodci:

 

Něco fotek a další info k navození chuti na:

 

Videjko: