Přelez extrémního převisu klasifikace 8/9M

Přinášíme exkluzivní příspěvek o přelezu nové cesty, který se nám na počátku letošního jara zadařil. Jde o cestu s proměnlivou obtížností zcela nové klasifikace (uzavřená stupnice 1-10M).

Nástup cesty začíná poměrně širokou a bezpečnou římsou, ze které je skutečně obtížné se odlepit. Po překonání psychické bariéry je nutno řešit fyzicky i technicky náročné kroky…

Celou cestu v podstatě rozděluje jedno klíčové místo, tzv. Pupek, kde se láme rozhraní převisu a vrcholového rajbasu. Toto místo je také jediným bodem cesty, kde se dá spolehlivě zajistit. Připomínáme ale, že používání vklíněnců, friendů a skob není vhodné. Při výstupu jsme dbali etických zásad. Ideální jistící pomůcka je uzel „dětská hlava“, který do zmiňované prohlubně perfektně pasuje. Po nastoupání do Pupku čeká na lezce již jen příjemně nakloněný rajbas a bezpečný štand ve vrcholovém sedýlku s krásným výhledem na okolní vrcholky.

Nutno připomenout, že během přelezu hraje významnou roli vytipování vhodné denní doby – v našem případě došlo k přelezu brzy ráno. Večer totiž bývá povrch kluzký (ba přímo promaštěný), a pasáže na tření nejsou prakticky přelezitelné. Velkou roli zde hrají také podmínky v průběhu výstupu, protože na lokalitě často dochází k seismickým otřesům a hrozí poměrně vysoké objektivní riziko vypadnutí z chytu.

Další výzvou je zdolání této cesty opět za 4-6 týdnů, předpokládáme, že dojde nejen k většímu naklonění převisu, ale také k oslabení klíčového místa (Pupku), které se s časem stále více vyklenuje. O případném dalším přelezu (předpokládáme klasifikaci 10M) vás budeme informovat.

Poslední etickou otázkou je, zda použít nebo nepoužít magnézium. My ho před i během přelezu intenzivně požívali.

Fotodokumentaci naleznete ZDE

Borek a Dejča