Pod Parou 2014 – článek z výročky

Pod Parou 2014

aneb

Do té prciny jsem se zamiloval na první pohled.

Tak vyzývavě se s ní vystavovat, to chce jistě hodně kuráže a kuráž nesměla samozřejmě nakonec chybět ani k jejímu zdolání. Kdo byl u toho, ví, o čem mluvím, kdo nebyl, může si myslet svoje ;o)

Ale nenechte se mýlit, řeč není o nějakých plytkých počinech, či radovánkách, ale o pár týdnech tvrdé práce, krůpějích potu, bolavých zádech, odřených rukou a mechu po celém těle, ale nakonec i o sladké odměně uskutečněného díla a četných úsměvů Vašich tváří v odlescích společného táborového ohně. Další ročník Pod Parou 2014, tuším, že už 9., se opět uskutečnil, ač ubývá organizátorů, sil i času, ale, zde musím použít slova klasika: „Zbývá jistoty dar, že má každá řeka svoje ústí, zbývá lidiček pár, co tě v těchhle trablech neopustí.“, no a díky těm lidičkám a zbytku vůle v mé mysli se to nakonec zase podařilo. Tímto chci poděkovat Čajovi z VHSky, za super tip na oblast, své rodince za perné hledání a trpělivost při úporném brodění řepkových polí, Pájovi, Lukinovi, Ondrovi a také Zobčovi s rodinkou, za pomoc při čištění nezměrných ploch mechů a lišejníků, výběr vhodných směrů a (ne)reptání na mé tvrdohlavé výmysly ;o)

Tedy, oblast byla letos opět nepísková, bolavá (nebojte, příště už budou zase Chřiby), ale zato nezvyklá a krásná, na (prý) syenitových obřích valounech u Přeckova, mezi VelMezem a Třebíčí. Najděte si je, jsou to kolomazné kameny a stojí i za výlet jen tak bez matrace a mága. Ta skvostnější část, v okolí „prciny“ (viz foto), avšak také trošku těžší, už byla naštěstí očištěna od jiných dobrodrbů, kterých jména bohužel neznám, ale aspoň jím tímto děkuji. Já si zase vysnil očistit oblast „u chaty“, která skýtala množství více „uživatelsky přátelských“ boulderů a ta je tedy nyní odkryta v celé své, trochu stinné, kráse, pro širokou veřejnost. Systém byl stejný jako vloni, tedy lez, co zmůžeš, ohodnoť se a sečti vše sám, což se při tak velkém počtu boulderů už zdá neudržitelné. Příští ročník je tedy v plánu úprava, dle běžných pravidel na jiných podujatiach, kdy se sčítat bude už jen svých 8 nej a také se chystám zkrátit Vám to dlouhé utrpení s vyhlašováním + jako bonus se pokusím o méně chyb v tabulkách a popisných topech … no, ale to myslím slibuji každý rok, tak díky za trpělivost ;o)

Jelikož bývá účast poměrně hojná, rozhodl jsem se, že s Vámi současně oslavím i své blízké kulatiny, což, snad alespoň v několika případech, ještě zvýšilo účast (si věřím co ;o) a také mi to přivodilo jistou paměťovou nedostatečnost po večírku, která ovšem bohužel nebývá v tomto směru výjimkou … že bych vzal příště místo piva jen nějakou sladkou brču? Díky Vám všem, kdož jste dorazili (letos rekordně přes 50! lidí) a dokázali si akci užít. Bohužel jediné, co ovlivnit neumím, je počasí, a to nás letos zradilo průtrží od 4 do 6, právě ve chvíli, kdy výkony měly vrcholit, napětí gradovat a sláva činů stoupat. Co naplat, nedivím se, že mnoho z Vás to odradilo a o to víc děkuji „přeživším“, za přípravu ohně z mokrého, vytvoření kruhu přátel velkého, opečení buřta, či vypití piva mnohého a, v ne poslední řadě, následného četného sdílení zážitků, pochval, tužeb a přání …

Jiným problémem byla letos i poměrně značná vzdálenost jednotlivých podoblastí a tedy i tak trochu výletní a orientační závody; hold chybami se člověk učí, příště se polepším. Než začalo pršet, stihnul jsem s cca polovinou osazenstva vzdálenější podoblástku, kde jsem viděl mnohý boj statečný, sveřepou vůli dobýt cíle, tance na boulích a s lištičkami, i brutální sílu při zdvihání tělesných schrán k vrcholům. Bolelo to, solilo to, ale nedali jste se a podali jste obdivuhodný výkon, a ještě k tomu jste se navzájem podporovali a chránili … jste prostě super a díky Vám za to. O ladných pohybech těl lepých děvčat se zmínit musím, ale raději jen takto krátce, zbytek si nechám do snů ;o) Cestou zpět jsem ve střední části potkal i několik šampionů (a muchomůrek zelených) lezoucích dardy a cosi velkolepého ve mně zůstalo i z balancování nás tzv. „standardních“ lezců v rajbasových liniích, které jsem původně zakreslil jen do počtu a považoval za (pro mne) nelezitelné. Více však už bohužel nebylo moc příležitosti k vidění, bo tmavý mrak se briskně hnal nad naše hlavy a těžké kapky začaly pomalu smáčet kluzké zbytky lišejníků. Nicméně, podle kusých zpráv prý snad Zobča dal dokonce i tu vysněnou „prcinu“ přímo (viděl to někdo? a vyfotil to?), tak mu ji dost závidím a přeju zároveň. Musím také zmínit vzrůstající účast dětí a jejich chvályhodné výkony, často na hranicích vlastních fyzických sil a také psychických sil příslušných matek a otců ;o) I můj prvorozený se konečně zúčastnil a šlo mu to výborně, stejně, jako později točení piva pro všechny žíznivce :o) O nejdramatičtější pád, pokud vím, se postarala Marťa, ač nebyl z velké výšky, padala za dva, ale naštěstí to dobře dopadlo ;o) Ostatní jistě také podali (či padali) přinejmenším nadlidské výkony, mnohé z nich jsem i viděl, ale píšu to dost s odstupem, tak pardon za nezdůraznění … co takhle už konečně, aby o PP napsal i někdo jiný? Na (ne)zaujatý pohled z druhé strany se těším už dlouho …

No, naštěstí se nakonec přece jen vyčasilo, oheň se rozhořel, buřty upekly, pípa směnila, Pikáč jakž takž spočítal výsledky (díky Věrko), vítězky a vítězové se vyhlásili, ceny se rozdělily a rozdaly (díky Víťo) a mohlo se dlouho a dlouho kecat o smyslech, či nesmyslech života a snad, matně tuším, i chvilku zpívat. Výsledky jsou v tabulkách dole pod článkem, tak jukněte …

Nezbývá, než poděkovat i těm, kdo poskytnuli ceny pro vítěze a ostatní účastníky – letos se o nejlepčejší kousky postaral Pidi (hobla mu, až ho uvidíte a info ještě tady) a část jich poskytnul i Hudy z Orlí (díky jemu i Zobčovi za domluvení na poslední chvíli), Lukinovi díky za poskytnutí Koňských mastí od Herbamedicusu, Kámě za krásné medaile a té naší milé Lokálce za zaštítění akce, za obžerstvení pro všechny a ostatní nezbytnosti k zajištění. Pivo se letos pilo hlavně, avšak nejen, na mé zdraví, a za to Vám všem velké díky ;o)

* Většina krásných fotek je od Peti Kováčové, moc děkuji :o)

Výsledky: Viz článek na http://new.lokalka.eu/2014/09/21/pod-parou-2014-vysledky/

A v roce 2015 se těším na pokračování na Chřibech ;o)