Pár tipů na lezenici v Ádru a Teplicích

Jak si franta oprávněně povzdchl máme tu spoustu článku turistického typu a málo lezenice, málo. Takže zas něco z lezeckého soudku. Kdo číst nechcete máte tu i pár obrázků no a snad i něco inspirace na podzimní sezónu v Ádru.

Adršpach Království

Tři Obři a Údolní spára na Velikonoční věž

Letošní pískařská sezóna sice začala brzy, ale bohužel jsme na písku strávili méně času než jsme původně plánovali. Z části vinou počasí, ale hlavně nebyl čas.

Na konci května trávíme s Pavlou v Ádru svatební cestu. Postupně lezeme takové klasiky jako je Janebova na Džbán VIIa, Polická na Hrad VIIa, nebo Cesta přes fichtli na Milence VI. Samozřejmě jsme nevynechali ani takové kousky jako je Cukrovarský komín Kampáňovou cestou VIIIa, nebo Taročky na Karbaníka VI. Bohužel jsme nějak foťák nosili v batohu, takže záběry obrazového typu veskrze žádné.

V půli června měli na Bišíku svatbu Tom z Julií a byl tedy další řádný důvod do Ádru zajet znovu. Navíc jsme tentokrát brali i nováčky. Mára potřeboval na chatě navézt trochu štěrku a taková pracovní síla se cení. Lezlo se jako o život a někteří někdy i přímo o život. Stará cesta na Gilotinu VIIa a omylem vylezeno i na Delikventa cestou Poslední lok IXa. Kdo si chcete okořenit zážitky rozhodně tuto cestu s možným odskokem do poměrně úzkého komína doporučuji. Nad druhým kruhem rozhodně uživíte umění levitace. Jiank se ovšem lezli převážně samé rozumné a hezké věci jako oblíbené Taročky a jiné na Karbaníka, různé cesty na Kibice, Stará cesta na Želvu, Krakonošovo sedátko komínem, Treninková spára, Bakchus. Beze stop nezůstal ani Vrátný kde nás po dolezení Kuplířské cesty VIIa spláchl menší deštík. Což bylo na čase protože spárový lišej zdobil ruce a kotníky většiny zúčastněných.

Na začátku července máme s Lukášem v Adršpach sraz s kamarády z Francie. Vybíráme si samé lepší cesty kdy motivací je i seznam cest „pískařů“. Celý soupis visí s přehlednou tabulkou průběžného plnění u Marka na chatě. S heslem že spáry se člověk naučí jedině ve spárách vyrážíme do skal. Velikonoční spára a pokračování na Tři Obry VIIb od Herberta Richtra a aby toho pro odpoledne nebylo málo přidáváme i další kousek stejného autora a to Žlutou spáru na Mravenčí horu taktéže za „pouhých“ VIIb. pokud máte rádi širočinky užijete si oblez kruhu na 100%. Dolez cesty je pak za odměnu.

Další den lezeme na Kokšovu Čarokrásnou stěnou VIIIc RP. Po trochu horším nástupovém komínu už jenom stěnové lezení, vzdušné traverzy, skutečně Čarokrásná. Nejtěžší je oblez druhého kruhu adosáhnout do římdy v níž se traverzuje jižní stěna k výlezovým spárám. Štand nejlépe ve třetím kruhu cca 5 m za hranou a pak na začátku výlezových spár.

Kokšova věž – Čarokrásná stěna VIIIc RP, nástupový komín

Tak tam někde by měl být první kruh

Traverz v římse J stěny

Skutečné lahůdky pak najdete hned vedle na věži Zubejda. Cesta Solimánská VIIb, Odtamtut VIIa (pozor spíš VIIIa) jsou krásné stěnky a rajbásky. Pro milovníky dobrodružství doporučujeme spáru Dr.Voštěpa od S. Lukavského za VIIa. Rozhodně alespoň dva kinderkopfy. Třetí den lezení mám jednoho hosta a tak Lukin leze z Blankou, Havierem a jejich kámoškou ze španěl. Nakonec vytváříme večer všichni jedno družstvo a expedičním stylem lezeme Starou cestu na Starostu. Čestina, angličtina, španělština a francouzština se linou ze stěny podle toho, kdo se s kým domlouvá. Nakonec se zapadajícícm sluníčkem všichni hromadně zapisujeme do vrcholové knížky a slaňujeme. Další lezení přeškrtalo bohužel počasí.

Zatím poslední a vzhledem k dalšímu harmonogramu letošního roku asi zcela určitě poslední návštěva písku byla o fesťáku v Teplicích. V sobotu vyrážíme v osvědčené sestavě Pavla, Lukina já do oblasti Jezerky. Na rozhýbání Stará cesta na Polední IV, pak si dáváme Otisky prstů na Pyramidu VIIIb RP. Nějak ta cesta ztěžkla od té doby co jsem ji lezl asi ve třinásti letech na druhém, zvláštní. Pak váháme a nakonec jdeme dát pokus o cestu Bílé myšky na Pegase VIIIa s vykřičníkem. i přes nasazení několika UFO do spáry pod klíčovým místem cca 15 m nad kruhem měknu a spáru raději slézám zpět dolů. Někdy příště.

Pyramida – Otisky prstů VIIIb RP

Bílé myšky VIIIa !

Spolu s Ondrou a Kiki zkoušíme najít nástup cest na Titána, ale nějak se nemůžeme zorientovat, takže nakonec jdeme na Zrzka a Ondra s Kiki na Ramsese. Na Zrzka vede vyhlášené cesta Minimum rozumu, ale protože mi rozum máme tak lezeme jenom Starou cestu od Ilji Špitálského za V. Krásná klasická linka, komíneki, spárka i lehká stěnka. Z vrcholu vyhlížíme co by kdyby a tak za chvíli stojíme pod Studničkovou věží kde doslaňovali s Pamětní cesty Berny, Ricardo, Gita a spol.. Cesta je prý výživná, ale krásná, jen není za VIIc jak píše průvodce, co taky od Lukavského čekat. Sokolíky k prvnímu nejsou sice zadarmo, ale jde to. Nad prvním je kousek boj v trochu širší spáře a přechod do stěnky, kdy návrat zpět do spáry a dolez ke druhému kruhu je trochu o hlavě. No a když už si myslíte, že jste vyhráli tak vás čeká lahůdková širočinka a když říkám lahůdková, tak opravdu v pravém významu slova. jediné na co jsme se po této cestě zmohli byl už pouhý odplaz do restauračního zřízení Tunel.

Studničkova věž, Pamětní cesta – Lukavský VIIc

Až k prvnímu kruhu převážně sokolíky a dobré uzly

První kruh

Nad prvním kruhem začíná zábava ve stěnce vpravo od spáry ke druhému, od druhého na vrchol vede vpravdě epesní širočinka

Po dolezení zpátky na zemi, švédský závodník Olaf Hotovson v cíli PS: to triko není mokré od deště :-)

Neděli trávíme v Teplicích na Chrámovkách. Do pískařů si připisujeme Gotickou hranu na Martinské stěny. Krásné VIIb, kde je asi nejhorší nalézt do spáry nad třetím, ale nakonec jsou tam chyty a člověk to na spáru skoro neleze. jen ten komínek na vrchol je skoro nekonečně dlouhý. Po této cestě nemáme už nějak chuť na klasiky a tak lezeme nádhernou stěnovku Stroboskop VIIIc na Martinské stěny a hned vedle Temné duše IXa na Horních stěnách. Se slunkem nad obzorem ještě jednou lezu Stroboskop kvůli fotkám a taky proto, že tak nádhernou cestu jsem v Teplicích snad ještě nelezl. Pak už jen slanit a domů.