Nedělní tréninkový švih

Už dlouho jsem si chtěl přelézt Vidlový hřeben nad Skalnatou dolinou. Jediné co mne stále odrazovalo byl příliš dlouhý nástup a sestup. Co ale místo nástupu zvolit některou z cest v jižní stěně Kežmarského štítu a po přelezení hřebene přidat ještě některou z cest v západní Lomnici. Myšlenka byla, počasí taky, takže otázka zněla které cesty zvolíme.

zleva – Lomnický štít JV stěna, Vidlové veže, Velký Kežmarský štít

Po páté ráno vyrážíme ze Skalnatého plesa. Původní plán je „Cesta do hor“ celkem deset délek lezení od trojky do osmičky. Vzhledem k raní nerozhýbanosti nepouští první délka 8- OS a navíc lezu pomalu. Rozhodujeme se pro změnu. Nakonec volíme v jižní stěně Kežmarského štítu Pochylého cestu, kterou mimo jiné ještě také nemám RP. Délka cca 550 m, převážně 3 – 4 UIAA, čtyři délky v plotně klasifikace 6 – 8 UIAA RP. Až pod plotnu lezeme současně s průběžným jištěním, plotny klasicky štand, štand a pak zase současně na zkráceném laně. Na vrcholu jsme krátce po půl desáté.

Lukin cestou do Lievikového kotle cca 5.20

Linie Pochylého cesty, originál vede ve spodní části zleva od linie výstupu a spojuje se s linií výstupu v prostoru pod plotnou

Lukin v poslední délce plotny 6/7-

Pokračujeme synchroním slézáním na 30 m laně pod Východnou Vidlovou vežu. Hřeben, vrchol, slanění 30 m a opět lezení na Velkou Vidlovou vežu. Zde jsme nenašli důvěryhodný slaňák, takže na hrotu zůstává smyčka a slaněním 60 m, přelezením na stranu Medené doliny a synchroním slézáním jsme za chvíli pod Západnou Vidlovou vežou. Vylézt na vrchol, slanit a hřebenem dolézt do Medené štrbiny je otázka chvíle. jenom jsme se v průběhu přezuli do tenisek, protože v lezečkách začínalo být trochu těsno. I přes rychlé tempo a žádné zastávky dorážíme na vrchol Lomnického štítu až jednu po poledni. Přibližně hodinu máme ztrátu oproti plánu.

První délka hřebene Východní Vidlové veže

na Lomničák se dá skoro sáhnout, nicméně hřeben právě začíná své vertikální změny

Krátká pauza, doplnění vody a už sbíháme Jordánkou pod západní stěnu Lomnického štítu. Vybrali jsme si Pšendovu cestu. zhruba 350 metrů lezení 4 – 5 UIAA, jedna délka za 6 a jedna za 7-. V nástupu probíhá menší zmýlená, kdy omylem nalézáme do „Černého pilíře“, ale po první délce přelézáme do správného směru. Nástup je viceméně identický s Hokejkou a nikoli cca 20 m vpravo jak udávají některé průvodce. Snažíme se lézt co nejrychleji protože potřebujeme ještě seběhnout na Skalnaté a stihnout lanovku do Lomnice. Na vrcholu jsme těsně po čtvrté. Seběh na Skalnaté a krátce po půl šesté už sedíme v lanovce do Lomnice.

Západní stěna s linií výstupu Pšendovi cesty, přístup z vrcholu Jordánovou cestou je částečně zajištěn řeťezy do Posledné štrbiny na Teryho kuloárem

Lukin v „kříži“ u štandu před klíčovou délkou

poslední lezecká délka pod výlezovým kotlem

Unavení, hladový a vyžíznění, ale lezenice to byla super. Pro příště si ale asi po takových dnech objednám do Brna řidiče.

teď už nás čeká jen cesta dolů a domů, tak nevím co bylo náročnější, ale raději bych to lezl znova

Zoban a Lukin

Celkové resumé:
Skalnaté pleso 5.10 ráno start
Velký Kežmarský štít, jižní stěna – Pochylého cesta VIII RP , 550 m, 6.00 – 9.40
Vidlový hřeben ve směru na Lomnický štít II – IV OS , cca 250 m sestup, cc 350 m výstup, 9.50 – 13.10
Sestup Jordánkou po Západní stěnu Lomnického štítu II, cca 350 m sestup, 13.30 – 13.50
Lomnický štít, západní stěna – Pšendova cesta VII- OS , 350 m 14.00 – 16.10
Lomnický štít, Lomnické sedlo, Skalnaté pleso, 16.15 – 17.35

Vše lezeno nalehko, jeden malý batoh (větrovky, lékárna, čelovky a pití – doplňovali jsme na Lomničáku). Kvůli váze jsme nebrali pohorky, ale pouze tenisky.
Materiál: 2 x 60 m lana, 12 x expreska, sada vklíněnců, friendy sada 0,5 – 5, smyčky

Jinak další fotky z minulého víkendu v Tatrách najdete zde, fotky z lezení v Ádru a Teplicích o fesťáku najdete zde