Tatranský plavecký výcvik

Pavůkova veža v M.K.Š

Nevýhodou některých akcí je, že je musíte plánovat dostatečně dopředu. Naplánujete chatu, lokalitu, lezení, ale počasí zatím ještě bohužel, ale také snad možná bohudík, ne.
Poslední červnový týden bývá počasí tak napůl. Obvykle… No letos to zkrátka tak úplně neprošlo. Nicméně i přesto jsme lezli, něco pochodili a dostatek záchrany pocvičili. Prostě nakonec celkem vyvedený kurz.
Sraz v neděli probíhal za vytrvalého nebo také vytrvale silnějšího deště. Nakonec, asi ze strachu před snězením večeře, dorazili všichni včas.
Pondělní i úterý se nesly ve znamení poměrně nepříznivého počasí, a tak bylo hlavní náplní nacvičování záchrany, štandů, pohybu na firnu, skobování, komunikace pro vícedélkové lezení, a dokonce se nám podařilo proplavat na Žeruchovkách „Cestu cez knihu V“ (Zoban, Kamil a Martin), „Puškáše V“ (Lukin, Katka, Pavel), „Průstup stěnou – obtíže značné, travnaté a vlhké“ (Špek, Michal, Plyšáček) a Kozí kopku „Pilířem IV“ (Igor, Tom, Ondra). V úterý večer bohužel kvůli práci v Brně musel odjet Igor.
Ve středu došlo v počasí k výrazné změně, přestalo pršet a začalo lít. Navíc se na chatě stavili kluci z horské, jestli jsme neviděli nějaké stopy, že někde v okolí se od soboty pohřešuje slovenský turista. Takže hledání mrtvolky.
V poledne přišla první z opravdu velmi silných bouřek s kroupami, za které by se nemuseli stydět výrobci pingpongových míčků. Nicméně pak se počasí začalo trochu zlepšovat, a tak jsme vyrazili směrem na Baraní sedlo. Po cestě se potkáváme s kluky z horské, nic neviděli, a tak se domlouváme, že prohlédneme horní část doliny a okrajovky, co jen bude možné.
V sedle bylo celkem vidět a po pár dnech tak konečně zase aspoň na chvíli vidíme sluníčko. Jinak za stávajících podmínek bylo Baraní sedlo hezký firnový výstup i sestup.
Večerní program byl nabitý a plnohodnotný kulturním zážitkem sledování umělecky jedinečného filmu Soudce Dred. Opravdu impozantní a hluboký prožitek, jenom si pro příště musíme vzít s sebou více rumu…
Ve čtvrtek to konečně vypadá na dobrý den. Navíc jsme se v průběhu středy namnožili, přijeli Hanes, Mara a Honza.
Na Jastrabku vyrazila mohutná úderná skupina, jejímž cílem byl SZ Hřeben. Nováčci už tahali, střídali a štandovali. Prostě pohoda. Po dvou hoďkách jsme ve společnosti jedné kamzice a všech členů úderné skupiny na vrcholu Jastrabky (Pavel a Katka, Michal a Honza, Špek a Ondra, no a jeden co kolem nich pobíhal po hřebeni tak různě). Na Kozí kopku vyrazila úderná skupina dva (Lukin, Martin, Kamil, Tom a Hanes) a taktéž vyvrcholili po dasažení konce cesty. Úderná skupina číslo tři (Mara a Plyšák) se vydala prostoupit západním pilířem Západné Žeruchové veže. Ozajstný výstup, ale prý je to tak těžké a alpinistické, že cesta není hodna jejich doporučení.
Úderná skupina jedna ještě zamýšlela vystoupit pilířem Kozí kopky, nicméně vedoucí lezec byl stávkou ostatních sundán z prvního štandu, že prý bude pršet. No, skutečně srážky posléze přišly, ale nevím, jestli bylo možné ten saigon ještě nazývat deštěm. Nicméně, že by šel Bocek sjet na creekovce ze žebříku až do plesa, to se jen tak nevidí.
Večer se po krátké debatě o předpovědi počasí a vyhodnocení podmínek rozhodujeme kurz ukončit už v pátek po návratu z túr. Nevím, jestli to, co proběhlo po domluvě, nazvat večírkem, ale pokud použiji pojmu opulentní žranice, nebudu zjevně daleko od pravdy.
Páteční počasí vypadalo poměrně slibně, ale předpověď moc příznivá pro další průběh dne nebyla. Vzhledem k podmínkám bylo lezitelných (suchých) velmi málo cest. Na Jastrabku SZ hřebenem vyrazili Lukin, Martin, Kamil, Hanes a Tom. Na Kozí kopku Špek, Pavel, Katka a Ondra. Na Puškáše pak Plyšák, Mara, Michal, Honza a Zoban. Úspěchy družstev byli různé. Někteří vyvrcholili na vrcholu, někteří ustoupili z půli cesty, nicméně všichni si celkem dobře zalezli a třeba dá pán bůh a možná se nám nováčci v následujícím běhu dění nezrakví. Někteří k tomu přežití mají potenciál vyšší, u jiných se to bude chtít trochu zamyslet, nebo by to spíš vypadalo na to zrakvení. Ale přirozený výběr si to myslím vytřídí.

Nácvik záchrany

Pavel a Katka na SZ hřebeni Jastrabky

Michal na SZ hřebeni Jastrabky

Špek na hřebeni Jastrabky

Opulentní žranice

Brnčalka

Pod Žeruchovkami

Honza v první délce Puškáše na Žeruchovky

Belanky

Pavůkova veža v M.K.Š

Špek

Severní stěna Malého Kežmarského štítu (M.K.Š)

Takže to byl letošní kurz v Tatrách. Bylo hůř, ale bylo taky líp. Tak uvidíme, co si na nás letní hory nachystají na horoškolu příští rok.

Zoban

Další fotky z Tater:
Kamil
Mara
Zoban

Napsat komentář