První letošní nováčkovský víkend

aneb jak to doopravdy bylo

Tentokrát to vyšlo na víkend velikonočního veselí. Slovo „veselí“ nabylo v kontextu  uplynulých tří dní několika významů.

Jednak při pokusu o rezervaci gruntu na Vysočině se ukázalo, že už je rezervovaný. Posléze se ukázalo, že je rezervovaný dvěma mladými členkami našeho oddílu. A ještě posléze vyšlo najevo, že tam hodlají páchat oslavu svých narozenin a vezmou nás pod ochranná křídla. Navíc všichni netrpělivě očekávali příchod typického velikonočního počasí. V kombinaci obého bylo i těm lezecky nejvíce aktivním jasné, že bude veselo hlavně na gruntě.

 Krátce z kulturní historie středoevropského regionu – Velikonoce jsou původně pohanským obyčejem oslavy příchodu jara, v rámci „nového“ věku také svátky církevního kalendáře coby oslava Kristova návratu z mrtvých.

Křesťanství mělo tentokrát hrubě navrch a hravě převálcovalo svobodného ducha zaniklých národů. Za prvé příchod jara se v žádném případě nekonal, o čemž svědčila v sobotu permanentně zatažená obloha (z níž začala před třetí hodinou padat podivná kombinace skupenství vody), vichr z hor a vlezlá kosa. Od nedělního brzkého rána pak vytrvalé sněžení, vichr z hor a kosa. Naopak křesťanský duch prostoupil hodně našich souvěrců, kteří se ráno s vervou pustili do simulace zmrtvýchvstání. Sic tomu předcházela vpravdě nekřesťanská konzumace všeho tekutého (bylo to v rámci tradice Zeleného čtvrtka, či to byla „zelená“ lobby?). No prostě, něco se v sobotu polezlo, ale nebyla to žádná sláva. Následoval pak nácvik blokace jistítka (guide, HMS), jištění druholezce guidem a odblokace guida/reversa a motání půlloďáků, loďáků. Následně byla vyhlášená volná zábava a mnozí nadšeně pokračovali v důsledném nácviku motání až do brzkých ranních hodin.

O nedělní podmínce už byla řeč, takže došlo už jen na zopakování nacvičovaných technik, procházce po okolí a po domluvě k odjezdu domů. Nepočetná skupinka železných zekonů se vydala za dobrodružstvím dobíjet vrcholky Drátníku nebo Čtyř palic. Byli úspěšní, leč jejich činnost neměla dlouhého trvání (nejagilnějšími byli často ti, kdož „švindlovali“ a přijeli až v sobotu večer!).

Jako výrazné plus vidím, že se nás slezlo opravdu hodně (zhruba polovinu jsem viděl poprvé v životě), jak nováčků, tak staronových nováčků, tak i staráčků.

Shrnuto, podtrženo – nebyl to zcela lezecký víkend, jak si ho mnozí představovali, ale i tak se něco porobilo. Příležitostí k načerpání zkušeností bylo, myslím, nemálo. Důležité je, že asi všichni přežili (ačkoli ruku do ohně bych za to nedal) a že vládla dobrá a družná atmosféra, že soudruzi? A tak to má být. Amen.

P.S.: Chci ještě jednou poděkovat všem, kdo se o tomto víkendu jakýmkoliv způsobem podíleli na pomoci s nováčky. A kdokoliv má nějakou připomínku, radu nebo návrh, sem s ním. Díky.

P.P.S.: special thanks to Mr. Arnold-Paparazzi

 {phocagallery view=categories|imagecategories=1|imagecategoriessize=0|hidecategories=3,4,7,8,19,9,10,14,11,12,13}