Letní Vysoké Tatry „Results“

No jelikož se nikdo nemá k sepsání bohatých a silných zážitků z letních horoškolových Tater, tak vemte prosím za vděk krátkým reportem ode mne.

Červnový termín je záludný počasím. Odpolední bouřky dokážou s programem pěkně zatočit a nejinak tomu bylo i letos. Ale takové jsou hory. Každopádně opět platilo, že kdo dřív přijel, déle zůstal, ten víc lezl.

V sobotu jsme aktivitu zahájili s Lájošem a Véčou na Kežmarské kopě. Romantické lezení v zurčícím vodopádku Blého pásu, kouzlo komína Křížové cesty a nakonec i ústup po lávkách dvě délky pod vrholem Kopy na hřeben za blížící se lehčí bouřky. Prostě krása.

V neděli kluci vyrazili na Jastrabku hřebenem a my Velkým plánem do Velké zmrzlé, nakonec jsme si dali raději treninkově Ilnera na Jastrabku v pohorkách a sprše. Prostě když testování voděodolné úpravy lan tak pořádně. Sestup jako obvykle v záři reflektorů a dunění nebeského rocku. Pravdou je, že chlapci si to užili trochu víc, ale příště už budou vědět kudy je z Jastrabky nejrozumější sestup.

V pondělí už se rozbíháme po dolině v plné sestavě. Štěpánek a spol. na Jastrabku a Kozí kopku, Lájoš Žeruchy, no a my na Feher Lehotský na Kozí. No a jelikož jsme toho ještě neměli dost tak jsme si nakonec i zalezli ještě dole na Žeruchovkách.

V úterý ráno je roztodivně a tak chvíli cvičíme na kamenu, zkoušíme skobování, slaňování  a nakonec se rozhodujeme zkusit aspoň něco kratšího v Červené dolince. Většina lidí zvolila Žeruchy, ať už Puškáše až na vrchol nebo kratší cesty vpravo. Nakonec z toho byl naplno využitý den, i když někteří stihly večeři tak tak.

Ve středu i čtvrtek ráno obligátní déšť, tudíž i obligátní program na terase v podobě procvičování záchrany, tentokrát celý den. O proložení oblíbeného programu čtení knih fyzickou aktivitou se postarali Michal se Šárkou, když nachystali večerní orientační běh. Výborný nápad a že do toho šli někteří hlava nehlava bylo vidět, když se vraceli poněkud provlhlý až k lemu trenýrek. Nicméně v plese kontrola opravdu nebyla :-)

Ve pátek dáváme plánování túry a následně vyrážíme na hřeben z Kopského sedla na Jahňací. Současný postup na krátkém laně, motání lana do smyček, vytahování žďáráků a přečkání přechodu bouřky. Kultivovaný ústup přes Bílé plesa a Kozí štrbinu i takový byl páteční program. Prostě přesně v duchu hesla, zážitek nemusí být dobrý…..

V sobotu vyrážíme opět směrem do Velké Zmrzlé a nakonec zahýbáme doprava do Malé zmrzlé. Kroutilův průvodce zmiňuje cestu do Jastrabího sedla jako II – III v zostupe roku 1905. Jenom jim z toho vypadla délka čtyřkového lezení, kterou zřejmě slanili. Seriózní výstup v pohorkách, mokré trávě a plotnách, pravý alpinismu jak má být. Myšlenka dne : „není uměním lézt po suché, čisté a pevné skále!“ Nakonec všichni přežili, včetně těch co se vydali na Kozí kopku. Již oblikátní sestup protentokrát s krupovou masáží šije netřeba připomínat.

V neděli jsou na programu samostatné túry. Někomu se podařil výstup i sestup úspěšně, některým i se sprchou, ale snad to napíšou i sami. každopádně všichni přežili a na Žeruchách přibyla i jedna nová cesta.

Prostě zase jednou tak trochu vyvedené letní Tatry :-)

Zoban

PS1: Za pomoc s nováčky děkuji zejména Lájošovi, Štěpánkovi, Pikáčovi, Inžovi a všem ostatním za prima týden

PS2: kompletní fotogalerie zde