Ještě technická poznámka:
a- Jednoznačně potvrzuju luxus Inžova bivaku – sucho, prostor, u cesty, u vody. Jen aby se to nerozkřiklo v Polsku!
b- Brněnská cesta:
První polovina (do kotle) je kreslená/psaná na 5 délek, ale dají se spojit první 2 (zdatný polský „vzpinač“ spojil 3) a eventuálně i následující 2, ale to po vlastní zkušenosti nedoporučuju.
Nástup do horní poloviny z kotle není podle nákresu úplně zřejmý a šli jsme tak nějak podle pocitu. Po jedné délce jsme opět narazili na skoby a užili si 2 délky parádního lezení 4-5 UIAA v pěkné a dobře zajistitelné skále. V dolezu jsme trochu bloudili v lišejníku, ale celkově jsme dolezli, kde se mělo.
Na vrchol to pak jsou ještě cca 4 délky opruzu (nejtěžší místa kolem 4 UIAA), ale zas je to Gerlach.
c- Čihulov pilier:
Cesta se z odstupu zdá být jasná a logická, ale ve stěně jsme si přesto užili dosyta bloudění, které k Tatrám patří. Překvapivě pěkné jsou spodní délky po vymytých plotnách a stěnkách. Horní třetina je klasicky lišejníkové bludiště, ale prostoupili jsme ve směru pilíře – celkem logický.
Z vrcholu jsme pokračovali hřebenem Batizáku na východní vrchol a slézáním + slaněním (není nutné) dolů – viz popis v průvodci.
P.S. Všichni Poláci mají auta, drogy a šukají ve výtahu …a pár jich i kurwa dobře leze