Amálka

V minulém tisíciletí, roku cca 1985 vám jdu takhle lesem a vidím stěnu. Tu vylezu. No nic, tak někdy příště. (Určitě za to mohl ten hadicovej sedák, špunty na lezkách, železný karábky a další okolnosti.)

Roku 2003 su tu zas. Za velkým špinavým městem, jeho velkou louží, malou vesnicí v udolí bílého potoka. Stěnka je mnohem menší, než posledně :-) . Přesto, jako pořádná sračka, si dovolím jen zopakovat už vyskobovanou cestu tak za 3-4 ?, ale skoby fakt raděj nepoužívejte! Po cestě jsem našel vochomurku tak ji tak od té doby taky říkám. Po měsíci su tu opět a to už s Petrem Dufkem z Kuřimi a tehdy skoronováčkem Pepou.

Nastupujeme směle středem stěnky, malou puklinkou. Prvovýstup v našem pojetí vypadá spíš jako ruská ruleta. Pepa začíná přemýšlet jestli si vybral správnej sport (neprozradili jsme mu, že to není náš denní šálek…). Hra spočívá v tom, že dolu můžeš jen z vlastního jištění, nebo jako mistři, vzduchem. Bylo až k nevíře, kde se dá založit! Vystřídali jsme mockrát než jsme se dostali pod převis, kde jsme zavrtali první borhák. Při této radosti jsme dva vrtáky uplně zničili a tak skončili s prvovýstupem. Na konec dne vylezl Pepa Vochomůrku, a jelikož nepochopil zakládáni moc dobře a skobky moc nedržely, tak ho dal vlastně solo akorát s lanem.

Za čtrnáct dní jsme cestu s Petrem Dufkem dodělali. Přidali dva borky a slaňák. Cestu jsme nazvali Pane pojďte si hrát 5+!? Už s horním jsme dodělali k Vochomůrkovi ještě Křemílka tak za 4+. Mezi Panem…a křemílkem pak ještě přidali makovou panenku tak za 5+. Vylezl jsem ještě levou hranu pomocí stromu, který u ní rostl. Bylo to zvláštní dobrodružství, ale lezení jen na půl. Navíc končila v prvním borháku od pane…. Petr ji pak osadil borhákama a prodloužil, tak vznikla Směšná Marioneta tak za 4+. Cesty se dají křížit a kombinovat. Pro dobré lezce je to záležitost na pár minut, ale popolízači jako já maj na celej den zábavu.

Nakonec jsme rozdělali vlevo od pane…, pracovni název je Muf, protože kromě uf uf, jsme ze sebe nic nedostali, asi to zas bude chtít nějakej čas. Klasifikace je možná trocha tvrdší, ale když to někde znáte..? Posuďte sami.

Pokud se rozhodnete tuto taškařici navštívit autem, mužete si v Kuřimi na stěně půjčit povolenku ke vjezdu, to víte, je to v lese! A na hraně soukromýho pozemku, tak tam nedělejte bordel, když už nám zavřeli ten ádr.

Nějaké fotky dodáme časem.

Tomáš Macek