Léto se blíží a sníh na horách ubývá každým dnem. Než ale zmizí úplně, stává se z něj krásný tvrdý firn, po kterém se lyžuje jedna radost. Čtyři dny volna se úplně nabízely k jednomu z posledních výjezdů na lyže. Jako obvykle není do poslední chvíle jasné kdo chce či může jet. Nakonec vyrážíme ve středu večer ve dvou s Davidem a máme s sebou úplně všechno – spaní, vaření, skialpy, lezení, focení, slackline a klíč od půjčené chaty v Bobrovci.

Jarní žlab

Ve čtvrtek ráno jsme doťapkali s lyžema na zádech na Žiarskou chatu a vybíráme sjezd – jarní žlab z Barance.

Sjezd kotlem a Jarním žlabem

Nahoře ve žlabu vidíme dvě malé tečky, které se pohybujou šnečí rychlostí k vrcholu. Chata prázdná, nikde nikdo, čekali jsme spoustu turistů. Přezouváme u chatky pod vlekem a za půl hodinky jsme na druhém břehu potoka, který teče pár metrů pod chatkou (nenávidím chůzi v kosovce v přeskáčích s lyžema a hůlkama v rukou). Žlab je nekonečný, začínáme pochybovat o šnečím tempu předchozí dvojky. Poprchává a fouká. Za chvíli už máme na sobě goráče a vítr pořád sílí. Vrcholový hřebínek a vrchol dobýváme za seriózního zimního počasí. Vichřice a bouřka, začíná hustě sněžit. Rychle pryč od vrcholového sloupu. Chumelenice, kroupy, vítr. Sakra, to mají být vysněné jarní firny a lyžování v krátkém rukávu? Hřmí. Rychlosjezd bílou tmou. Dole lije jak z konve. Ale sjezd je to krásný a dlouhý. Potok k chatce přecházíme mokří, ale spokojení. Na Žiarské se netopí. No nic, jdeme dolů. Zítra vyjedeme autem (ubtovaní hosté prý mohou) až nahoru a přespíme tady.

Kopy

Ráno příjíždíme autem na Žiarskou a hned nás rozhodila zaparkovaná zelená Niva. To budou ochranáři. Ale je tady i nějké červené auto, to musí být taky nějací skialpoši. No, snad nebude tak zle. Jednou jsme tady, tak jdeme. Oddychujeme si, když vidíme, že Niva patří obsluze chaty. Vzápětí se ale dozvídáme, že ochranáři tady opravdu jsou (tím červeným autem) a šli někam nahoru.

Sjezdy z Hrubé kopy a Trech kop do Žiarské doliny

Volíme proto nástup direkt kosovkou směr Hrubá kopa. Hrozné. Jak já tu kosovku nenávidím. Může být něco horšího než stát zabořený po krk do toho zeleného nevypočitatelného moře, hůlky a lyže zapletené všude kolem? Na Hrubé kopě je mlha, není vidět vůbec nic. Krásný sjezd nás vyprovokoval do druhého kola.

Bílá tma

Jdeme znova nahoru, tentokrát bez mlhy a užíváme si to ještě jednou. Někdo sjíždí naproti obrovským kotlem Barance. To je výzva. Pak mě David svým argumenty udolá do žlabu Trech kop. Exponovaný prudký sjezd přímo od řetězů na hřebeni. Ach jo, proč se furt tak bojím? Pro dnešek stačí, jedeme dolinou k chatě. Značkované cestě se zase úspěšně vyhýbáme pásmem kosodřeviny (jak já tu kosovku fakt strašně nenávidím). V chatě se nám nelíbí (za auto platíme, hosté prý autem nahoru můžou, ale musí spát v pokoji, ne na povale). Jedeme zpátky do Bobrovce. Plán na další den je jasný.

Kotel

V teniskách s lyžema na zádech stoupáme brzy ráno ze Žiaru přímo nahoru na Baranec. Do lyží přezouváme až nad hranicí kosodřeviny. Sluníčko, teplo, tak to má být. Nikam nespěcháme, čeká nás sjezd, ze kterého máme oba respekt – středem kotle do Žiarské doliny. Vrchol, tentokrát bez hromů a blesků, dobýváme někdy před polednem a chystáme se ke sjezdu. A jedeééém. Tentokrát je to dost zmrzlé a vrcholové pláně se nám najednou nezdají vůbec mírné, zvlášť když člověk pod sebou vidí hranu skalního pásu, přes kterou by v případě pádu nebyl vůbec problém přepadnout. Průjezd skalním pásem jsme si den předem nastudovali z protisvahu a všechno klape. Spodní část kotle je něco pro mě – dlouhé oblouky na mírnějším svahu.

V Méďových stopách

Už jsme skoro dole u potoka, když David objeví stopy nějakého méďi. Jsou úplně čerstvé. Nad náma kotel, kousek pod náma potok. Paráda. Utíkat není kam. Odhadujeme směr medvědovy trasy a traverzujeme pryč. Když se nám zdá cesta k potoku bezpečná a medvěda není nikde vidět, křížíme jeho stopy podruhé. Kde je? Takový malý prostor, musí být někde kolem nás. No nic, sjezd kolmo k potoku, brod a rychle pryč. Jsme unavení. Chtěli jsme přejet do Vysokých Tater a vylézt si plotny na Ošarpancích, ale měníme plány. Jedeme do Banské Bystrice za Maťou. Na Čertovici si cestou dáváme hrozně dobré jídlo a večer už tancujeme na slackline na Suchém vrchu nad Bystricou.

Spáry

Daivd se dočkal. Už rok do mě hustí o nějakých spárách na Vtáčniku. Musím uznat – jsou opravdu krásné. Jakýmsi zázrakem se opuštěný (ne tak docela, je tam zákaz vstupu) lom proměnil v lezeckou oblast se spoustou spár a hladkých ploten.

David ve spáře

Nemáme průvodce, neznáme klasifikace, ale lezeme. Lezení je možná trošku těžší – tak šest a výš, ale takhle nějak si přestavuju spáry v Yossemitech.

Podobnou akci nedoporučujeme bez nutného vybavení:

• lyže hagan modre nebo skitrab piuma s jednoduchou špičkou
• boty scarpa oranžové nebo garmond modré
• vázání dynafit tech nebo diamir titanal III
• kalhoty tilak, milet šedé nebo takové ty s čtyřlistou květinkou co mám
• zelená ošoupaná goráčová bunda tilak nebo nějaká modrá sofshellka, ve které mrzne david
• pípák f1 nebo ten davidův (včetně baterek, ty jsou důležité, věřte mi)
• sonda skládací červená v poloprůsvitném obalu
• lopata ortovox průhledná oranžová nebo plechová
• batoh guide 45 nebo starý testovací treksport čero tore
• repka 20m modrozelená se žlutým proužkem
• foťák 30D nebo 350D (karta 2GB a více)
• objektivy: helios 44, sigma 70-200, sigma 10-20, teleconvertor sigma 2x
• ovocný džus pfanner 2l (v tescu v žiline je mají v akci)
• izofolie a obinadlo
• panenka pro štěstí (červené kostkované šatičky, vlasy na blond)
• lano lanex, 2x 50m
• sedáky, karáble a presa singing rock
• chleba
• slack line singing rock 10m červená, mírně ochozená
• spodní prádlo může být neznačkové, klidně si vemte co máte rádi
• ponožky z C&A nebo nějaké speciální co dodává Zuzi
• lezečky oranžová kobra
• friendy – celá sada kamarádů se hodí, hlavně nejezděte sami, bo pak není taková legrace
• dálniční známky (pozor při seškrabavání, nám se nešťastnou náhodou podařlo při seškrabávání staré slovenské seškrábat českou roční)
• vaječný koňak
• klíče od chaty (půjčené)
• mobil siemens nebo nokia, bližší info o pokrytí dolin sítí wifi na žiarské chatě

Michal