Výlet do Arca

aneb jak jsme s Kik zahýbaly Lokálce s VHSkou (24.10.-28.10. 2008)

To bylo tak…vlastně za všechno může Štěpánek :-) A jeho velkolepá akce na Pálavě, kde jsem poznala jistého člena VHSky, který mi jednoho dne zavolal a zeptal se, zda nechcu hodit do Arca. Samozřejmě jsem to hned s nadšením konzultovala s Kiki. Alternativa totiž byla jet se Zobčou do Ospu…(dát si večer kofolu a jít spát v devět :-) Arco nás lákalo hned z několika příčin: větším počtem delších a lehčích cest a hlavně tím, co většinu z Vás odrazovalo, večírkama :-) Jelo tam nezávisle na sobě několik skupin mých známých a z VHSky asi 6 aut, takže bylo jasný, že sranda bude.

Ve čtvrtek večer mi zavolala maminka a ptala se, kam jedu na víkend. Tak jsem jí prozradila, že do Itálie. Ptala se s kým, tak jsem říkala, že nevím, ptala se jak, tak jsem říkala že autem, ptala se kdo bude řídit…Pak to vzdala a prohlásila, že prostě nechápe, proč nejedu vlakem:-)

V pátek jsem zjistila, že onen člen jede úplně jiným autem o pár hodin dřív. Trochu mě znervóznilo, že ty lidi, se kterýma jedeme, vůbec neznám. Čekaly jsme v Krpoli na nádru na srazu pěkně dlouho, než se ukázali… moje obavy se rozplynuly jako ranní mlha :-) Byla to banda veselých chlapíků, náš stan se „náhodou“ nevešel do auta a musel zůstat v Brně, přece nepotáhnem v pěti tři stany, no ne? Trochu jsme s Kiki protestovaly, ale nebylo to nic platné. Aby nám cesta rychleji utíkala, dostaly jsme příjemný úkol: popíjet s chlapíkama vínko:-) Ale ne ledajaké, kalili jsme samé pozdní

sběry…hmmm….mňam…tři láhve padly. Do toho poslední telefonáty s domovem: Kik zavolal tatínek, ptal se, kam jede, tak mu prozradila, že do Itálie. Ptal se, s kým, tak mu řekla, že přece s horolezcama, ptal se jak, tak řekla, že autem, ptal se, kdo řídí… Pak to vzdal a zeptal se, zda máme aspoň zimní gumy, že prý na Brenneru jinak zapadnem. A že když je nemáme, ať to okamžitě otočíme a jedem přes Maďarsko :-) Po 9 h jízdy, které jsem příjemně ovíněná spokojeně prospala, jsme dorazili do Crossana, kde jsme to po marném bloudění a hledání parkoviště pod skalama, zapíchli na louce s úžasným výhledem na město a spali až do 11h. Dopoledne jsme po dlouhým smskování zjistili, kde je vlastně zbytek skupiny a vydali jsme se za nima do Preore. Už i navigace byla ztracená, průvodčíka jsme neměli a vypadalo to bledě, ale Kiki si všimla mapky na ulici a tak jsme zastavili a skály našli. Vytahali jsme z auta matroš, vyfásly jednoho živýho průvodce a šly zjišťovat, co vylezem :-) Tak 6a+ bylo moc těžký, 6a občas pustilo a ještě jsme tam pošudlali nějaký 5c a tak dále a znaveni lezením, jali jsme se dělat v Preore večírek :-) Na parkovišti bylo i luxusní korýtko s vodou, takže nám tam opravdu nechybělo nic. Kluci vytáhli dvě kytary, my s Kik jsme si otevřely další láhev vína a bylo veselo. Veselo tak, že vůbec nechápu, že na nás někdo nenaběhl :-)

Na neděli jsme měli odvážný plán: prostoupit nějakou cestu na Slunečních plotnách. Takže já jsem sice byla nemilosrdně vzbuzena asi v sedm, ale protože jistý nejmenovaný účastník zájezdu vařil ráno klobásky a vajíčka a liboval si u toho, jak je krásně dospělej, že se může svobodně rozhodnout se na to lezení vysrat (že od toho jsme tam my – mladší generace, abychom 24hodin denně visely ve stěně), dojezd pod skálu byl až lehce po poledni. Ve dvě jsem nastupovala do Teresy (12L, 5) a byla jsem z toho lehce nervózní. Výstup ale šel jak po másle, nevím, kdo při mě stál, že ty hnusný traverzy vždycky vyšly na kolegu a já jsem si užila krásný rajbásky po místy lehce ojetým vápně:-) Vylezeno asi v 6 večer, pak dramatický sestup a přesun do kempu ZOO…jooo sprcha, jooo záchody a ještě jsme potkali Denisu se zbytkem našich :-)

Ráno v jedenáct jsme se zase všichni sešli pod plotnama. Kiki

se zbytkem auta se v neděli nějak nepodařilo uskutečnit plánovaný výstup, tak se tam borci chtěli vrátit, a my s Kik jsme se přizpůsobily. Začaly jsme zlehka a daly šestidélkovku za 4+. Když jsme ale zjistily, že před náma lezou dva osmdesátiletí němečtí důchodci, naznaly jsme, že je potřeba přitvrdit. Bohužel při sestupu Kiki spadla a udělala si něco s palcem, i přesto jsme ale nastoupily do třídélkového 5b. Za 5b tam byl jeden krok, jinak to zas bylo moc lehký, padala mlha… znaveni večírky, vydali jsme se radši na pizzu do Arca. Obchody byly z neznámého důvodu pozavírané, stejně jako restaurace, tak jsme si dali pizzu na lavičce a bylo nám taky fajn.

Na závěrečný večírek opět v Crossanu už jsem nějak neměla síly. Po třetí láhvi vína jsem vytuhla jak mimino, takže nevím vůbec nic o všech těch vtipných zážitcích, na které zbytek

výpravy vzpomínal ráno :-) Doufali jsme, že bude v úterý pršet, a ono fakt trochu pršelo. Tak jsme se šli jen podívat na to lezení, co tam v Crossanu mají, Kiki si trochu zabouldrovala a jeli jsme nekonečných 9h domů. Pařili Lambrusco, poslouchali Buťáky…krásnej výlet :-)

K+K (králíci z klobouku)

Text: Kláruš Jazyková korektura: Kiki