Blíží se červenec – pro mě psychologický začátek léta, to znamená i začátek prázdnin, tedy těch lezeckých. Plyšák, se kterým jsme minlý rok celkem často lezli, pořád ještě šetří svůj plyšový prst, a navíc mě vyměnil za mnohem půvabnějšího parťáka. Takže po spolulezci je třeba se poohlédnout jinde.
Nuže, někteří si už všimli, jiní možná ne, a proto o tom píšu ještě jednou a sem, do článků. V úplném začátku babího léta se budou konat tradiční (nejen) nováčkovské Tatry, a to na netradičním místě, na chatě Pod Rysmi u Viktora Beránka, legendárního tatranského chataře a nosiče.
aneb jak to doopravdy bylo Tentokrát to vyšlo na víkend velikonočního veselí. Slovo „veselí“ nabylo v kontextu uplynulých tří dní několika významů.
místo: Brno a blízké okolí čas: někdy koncem května „Tak jedem na ty Lofoty?“ „No jasně!“ „Jedem!“ „Kdy?“ „Já nemůžu tehdy a tehdy.“ „Já zas nemůžu tůdle a todle.“ čas: začátkem července (začíná perioda neustálých přívalových dešťů) „OK, termín přelom července – srpna máme, tak kdo máte větší auto?“ „………….“ …